O lyžařských školičkách a očekávání rodičů s Helenou Morawskou, instruktorkou dětského lyžování.
Vše záleží na konkrétním dítěti, ale obecně bych řekla, že kolektiv vrstevníků a autorita učitele-nerodiče vytvářejí příznivější konstelaci pro výuku. Navíc děti jsou většinou rády ve smečce, takže se ve společnosti dalších dětí cítí dobře a při výuce se navzájem motivují.
V každé seriózní lyžařské škole by měli po instruktorovi chtít absolvování instruktorského kurzu, jehož součástí je nejen metodika výuky lyžování, ale také instruktáž první pomoci, kurz práce s dětmi, základy meteorologie a informace k nebezpečím na horách (rozpoznávání druhů sněhu, lavinové podmínky a tak podobně. Každý instruktor má při výuce v kapse krabičku první pomoci a telefon na horskou službu.
Rodiče by měli myslet hlavně na to, že lyžování má být pro děti zábava, nikoliv povinnost. Jinak hrozí, že si děti k lyžování vypěstují negativní vztah. Takže zásada číslo jedna: učíme formou hry, děti tak snáz zapomenou na nepříjemnosti typu zima, bolavé nožičky a podobně. Vymýšlejte si příběhy, často měňte aktivity (je dobré občas na chvíli lyže sundat a postavit třeba sněhuláka atd). Zásadně v první řadě chválit, teprve potom zmínit, že by bylo dobré ještě to či ono procvičit. A motivovat. Když zvládneš to a to, budeme moct vyrazit na větší výpravu. V kapse je dobré mít vždycky nějakou malou sladkou odměnu. Zásada číslo dvě: nepřeceňujte síly dítěte. Začněte na docela mírném svahu, třeba i na rovině, ať má dítě čas se s lyžemi seznámit, nespěchejte. Zásada číslo tři: dítě na pobyt venku dobře připravte. Dítě musí být najedené, napité a dobře oblečené, aby nemrzlo, ani se nepotilo.
Optimální věk je u každého dítěte jiný, záleží na jeho osobnosti. Kurzy jsou obvykle ofi ciálně pro děti od tří let, ale je na rodičích, aby posoudili, zda zrovna jejich potomek kurz zvládne.
Nesetkala jsem se s rodiči, kteří by si po skončení kurzu stěžovali, že dítě umí příliš málo. Spíš občas trvali na tom, aby dítě jezdilo, i když povětrnostní podmínky byly pro výuku takových mrňousů naprosto nevhodné. Je pravda, že většina škol razí zásadu učíme za každého počasí, a záleží tedy na rodičích, zda děti za nepříznivých podmínek přivedou. Ale někdy jsou naprosto nesoudní. Zaplatí za hodinu a chtějí za své peníze výsledek, mráz nemráz. Dokonce si na mě jednou jedni rodiče stěžovali, že prý se s dětmi místo lyžování schovávám v chalupě. Bylo přitom skoro minus deset a fičel vítr. Za špatného počasí si vždycky hlídám chování dětí (apatie, ospalost) a příznaky začínajících omrzlin (bílé fleky na tvářích či na rukou) a výuku raději na chvíli přeruším, aby se děti ohřály v nějaké chatě.
Dobrý základ děti získají týdenním kurzem (zhruba dvě hodiny dopoledne, dvě odpoledne). Po týdnu výuky jsou děti vesměs schopné pod vedením instruktora sjet bezpečně středně obtížnou sjezdovku. Pak ale následuje dlouhé období pilování a rodiče by neměli čekat, že po dvou letech z jejich dětí budou malí závodníci.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.