Re: Dědictví jako jablko sváru?

Pavlo - tak pochopitelně. Představ si, že napíšu - naši mi přepsali celý dům, ale to mi nevadilo, nikomu to nevadilo, navíc sourozenci to ani nevěděli, proč taky, v domě pořád bydleli naši. Pak táta zemřel a zjistilo se, že dům je můj. A už to začalo - ostatní mě začali pomlouvat a nesnášet. Ale já vím proč. Jde jim jen o majetek, mně ne. No a máma se zhoršila a potřebuje péči. To snad nemyslíte vážně, já už s těmi penězi za dům počítám, do něj jít nechci, je to stará barabizna, chci to prodat, máme hezký nový, na hypotéku, tak se mi ty peníze budou hodit. No ale oni ti hajzlové se ani o maminku nechtějí postarat, chtějí, abych se starala výhradně já, Ale to není spravedlivý, to odmítám, jsme tři děti, každý se má starat. Já naše nenutila k tomu, aby na mne dům přepsali, byla to jejich vůle. Nevím, o co sourozencům jde. Máma půjde do důchoďáku, přece to nepotáhnu celý sama.
Umíš si představit, že by to tady někdo napsal?