Re: Dědictví jako jablko sváru?

Kudlo,

psala jsem, že tatínek dává peníze do mých dětí, ne do mě.

Ne, nebylo to vybavení domácnosti, ale osobní věci pro ty děti - příspěvky na cesty, počítač, knížky, oblečení... Ale svým způsobem, kdyby to nedělal, tak by něco z toho ty děti neměly a něco bych zaplatila já a měla bych míň pro sebe. (Ostatně mnoho dárků, hlavně od doby, co tatínek není s to běhat po obchodech jak jelen, jsou finance a já z nich v důsledku stejně často zaplatím něco dětem.)

Sestra to vidí - kolik peněz se u mě propadne "do dětí" a kolik zůstává mi - a má tendenci mi kupovat dražší dárky než ostatním členům rodiny a vybírá věci, u kterých ví, že bych si je přála, ale nekoupila bych si je, protože je vždycky něco důležitějšího - třeba před lety čtečku, teď tablet. Za tohle (kromě jiného) ji miluji

A jsem si dost jistá, že jiné rozdělení než půl napůl by nechtěla, pokud by neměla potíže. Kdyby měla, tak bych se jí snažila nechat víc, ani ne tak kvůli spravedlnosti, ale kvůli tomu, že mi na ní záleží.