Porod-největší zážitek v životě

Jitko,jsem taky diabetička,mám dva kluky narozené 2r po sobě.První porod vyvolávaný-38t.Jeden den mě přijali a druhý den se šlo na věc,já v šoku,tabletka zabrala okamžitě,já měla takové stahy ,že doktoři koukali,ale neotevírala jsem se.po 24hod trápení,kdy praskla voda,začal mít syn problémy a jeli jsem na CS.BOhužel měl syn silnou hypoglykemii,problémy s dýcháním apod,tak skončil na JIP.tak byl 10dní.Co 3hod jsem ho tam chodila kojit-no kojení-byl to boj,neustálé měření glykemky,co 3hod vstávání a kojení na JIP v jiné budově udělaly své,po týdnu jsem se totálně složila.Nikoho nezajímaly moje prsa jak balony,neměla jsem u sebe dítě.......krom glykemky se o mě nikdo nestaral.Řvala jsem jako amina,potila se tak,že bv noci jsem i 2x převlékala sebe a celé lůžko.některé noci jsem nespala vůbec,protože po návratu z JIP jsem masírova aprsa a odstříkavala,protože syn skoro nic nevypil.Jak přišla moje diabetoložka po týdnu dovolené spráskla ruce a okamžitě zakázala měření glykemi,na 1. místě byl můj odpočinek.Strašně jsem chtěla rodit přirozeně,ale bohužel.Jsem ráda,že je syn zdravý.Druhého syna mi brali CS v 37t,tak dlouho jsem na nich seděla až jsem si CS vydupala.Už jsem nechtěla zažít to co před tím-ne kvůli mě,ale strachem o dítě.Většina mých známých diabetiček stejně nakonec na CS řezu skončily.Podruhé jsem oba vše zvládli.Jsem ráda,že je to za mnou a mám dva kluky jako buky-pěkné raubíře......jsem ráda,že jsem do toho 2.šla,opravdu.........zdraví.vpe