Taky tak

Ahoj,
naprosto chápu, jak jste se cítila.Měla jsem akutní císařský řez v termínu, dcerka byla úplně šejdrem otočená a navíc cpala ruku ven, takže nic jiného nešlo dělat. Nevím, zda jsem nemohla mít alespoň třeba epidurál...na to nějak nebyl čas se ptát. Probudila jsem se do horeček, šoku ( třesavka, pláč, zmatek) a jediný pocit byl ten, že jestli mi někdo to dítě přinese, vyhodím ho pryč. Bylo mi tak zle, že mi stačilo vědět, že je v pořádku. Parkrát mi malou přinesli na JIP,v leže a s bolestí břicha a horečkou mi to bylo téměř jedno - což je děsný. První pocit lásky a štěstí bylpo týdnu od porodu, když jsme byly doma. Pořád to mám v sobě, jako takový vnitřní dluh vůči ní i sobě...i když rozumem vím, že nic jiného dělat nešlo. Závidím maminkám, které mají ten vstup do nového života spontánní. Ale dcera je zdravá a v pohodě, já též. Takže objektivně je vše v pohodě. Hodně štěstí!!!!