U mě to bylo naopak

Byla jsem víc, než týden před termínem porodu hospúitalizovaná na odd. rizikového těh. pro špatný monitor a proto, že jsem v těhu trpěla na vysoký tlak... Takj jsem byla nedobrovolně v nemocnici a bez svých blízkých. Bylo to pro mě moc těžký. Nakonec mi stejně porod vyvolávali. Kolem 7. a 8. hodiny mi zavedli tabletku. Cítila jsem, že začínají stahy, ale byly tak slabé... Po asi 3 hodinách mi píchli vak s plodovou vodou. Kontrakce zesílily, ale byly ještě slabé a nepravidelné, proto mě odpoledne dali infúze s oxytocinem. Celou dobu porodu jsem ležela na "koze". Bylo to moc těžký. Za celou dobu porodu jsem mohla jen 2krát na půl hodinky do sprchy... Jinak jsem musela ležet. Nechtěla jsem se otevřít, ačkoli jsem potom měla velmi silné kontrakce a každou chvilku. Otevírali mě i ručně. Martinka měla velmi slabé ozvy a mě klesl nebezpečně tlak. Hrozil císařský řez. Mno a nakonec se martinka narodila v 19:55, ikdyž se jí na svět vůbec nehctělo... Museli mi na břicho doktoři tlačit... Byl to můj první porod a opravdu těžký, ale Martinku jsem milovala od první chvíle, co jsem jí viděla. Prostě jsem ucítila velkou lásku, jakmilem jsem jí viděla... Po porodu to bylko moc těžký, protože jsme se na pokoji vůbec nevyspali... Pokud Martinka nebrečela, tak brrečelo jiné miminko... a opačně. Měla jsem velký problém s kojením... Unavená jsem byla, nervy na dranc... bolest po porodu hrozná, ale Martinka byla, je a bude pro mě vším...