Sama jsem poznala rozdíly mezi angličtinami - do školy jsem chodila v Dublinu a po návratu do Čech jsem krátce pokračovala v dolaďování svých znalostí v tomto jazyce.
Krátce proto, že se mi podařilo narazit na výjimečně protivnou Australanku, která na mě hystericky ječela (bylo mi 20, nebyla jsem žádný fracek), ať nemluvím "ajriš", až mě dohnala k tomu, že jsem na ni byla hnusná a v závěru se výsměšně ptala, zda zná rozdíl mezi irštinou a irskou angličtinou, neb irsky by mi nerozuměla ani slovo.
Ale jinak - sama jsem dost vysazená proti americké angličtině. Je příliš jednoduchá a čím dál víc zjednodušovaná, není to "street language", je to "primitiv language." Nic moc intelektuálního s ní nelze předvádět. Samosebou nechci, aby se děti učily shakespearovskou angličtinu, která je nádherná a nerozumí jí už prakticky nikdo (nadsázka), ale měly by být schopné alespoň zčásti přečíst Timesy, což 90% Američanů nezvládne...
Navíc Britské ostrovy a Irsko jsou nám blíž...
Americkou angličtinu bych upřednostnila v těchto případech:
1. chci se naučit jen základních cca 1500-2000 slov, abych se domluvila stylem MASSA BOB CHTÍT PIVO, VY DÁT NA STŮL a rozuměla, co mi na to dotyčný odpoví
2. vyučující je Američan a nebude měnit jazyk ani přízvuk nebo nedejbože rozšiřovat slovní zásobu
3. Žák nebo student má s Amerikou úzké vazby a upřednostňuje tuto angličtinu
Ale po pár podobných článcích už zas vidím, jak někdo chytrý vymyslí hlavou, že jen americká angličtina je ta pravá a všechny ostatní typy výuky, včetně výuky rodilých mluvčích z jiných anglicky mluvících zemí, budou napadány, kontrolovány a kritizovány...