Jak tedy?

"Společné vzdělávání neznamená, že se všichni musí učit to samé, každý může postupovat svým tempem. Učení lze uspořádat tak, aby bylo pro všechny přínosem."
JAK toto v praxi probíhá? Je toto v dohledné době našich poměrech reálné? Zajímám se o vzdělávání, školský systém, znám řadu učitelů i asistentů... A stejně si to nějak neumím představit.
Malé (záměrně absurdní) srovnání: když přihlásíte dítě do plaveckého kurzu, děti se na úvodní hodině podle dovedností rozdělí do skupin (alá želvičky-neplavci, kapříci-začátečníci, delfínci-plavci) a výuka probíhá odděleně. Všichni to chápou, nikdo se necítí diskriminován, nikdo nepíše petice, že chce zrušit želvičky a že vyselektováním delfínků přijdou zbylé skupiny o tahouny. Je zřejmé, že delfín by se s želvičkami nic nového nenaučil, želvička by na hloubce mezi delfínky bojovala o život. Hlavní je, že - úplně VŠECHNY děti udělají v plavání obrovský POKROK! A to je důvod, proč do kurzu přišly. Děti nejsou separovány, však se napříč skupinami sejdou v modelářském kroužku, na fotbale či v pěveckém sboru.
Proč je toto politicky korektní na plavání (a někde i např. při výuce jazyků), a ne při matematice a chemii?