Svoboda?

Nechápu, proč se všechny programově nekojící maminky tolik ohánějí nějakou svobodou. Vždyť jde, proboha, jen o půl roku!!! Co je půl roku kojení (tj. podle vás nekojících půl roku nesvobody, života na řetězu atd.) proti zbytku života? Kam všichni tolik spěcháte? Dokážete se ještě zastavit a něco si v klidu prožít, vychutnat? Proč chcete mít dítě a zároveň svůj starý způsob života se vším všudy, vždyť současně nelze ani jedno dělat na 100%. Nebudete mít pak vzpomínku na uplynulý život jako jednu velkou šedou plochu, kde je zastoupeno zároveň vše a nic. Proč si ten život trochu nezpestříte: pět let jsem studentka a žiju naplno svůj studentský život (jó, to byly časy :o)); pak třeba pár let pracuju a dělám to s maximálním nasazením, protože jen tak mě to uspokojuje; no a pak jsem 3-4 roky maminkou na plný úvazek, děsně si to užívám, protože se to už nikdy nemusí opakovat...
Znám ovšem i osoby, které si naříkají, že musejí studovat, protože to je těžké (ale pro kariéru nezbytné); musejí pracovat, i když je to zrovna vůbec nebaví a mnohem raději by znova studovaly; musejí se starat o dítě, když si tím zabíjejí kariéru a mohly přece ještě chvilku počkat a něco vydělat atd... Většina z nich má s kojením velké problémy (nikoli fyzické), kojení je zdržuje, nebaví, otravuje, zabírá spoustu času atd.
Jejich problém se ale Nutrilonem vyřešit nemůže...