Nekojím - NO A CO

V době prvního těhotenství jsem s hrůzou sledovala články o tom, jak je správné rodit nejlépe doma, v CAPu či ve Vrchlabí. Protože jsem po ničem takovém netoužila, připadala jsem si po čase jako šílená matka, která porodí své dítě u Apolináře, aby ho pak odevzdala do rukou šílených porodníků. Vykašlala jsem se na to a těšila se na kojení...
Ale moje dcera se při každém přiložení kroutila, nemohla se chytnout ploché bradavky, trápila se. Oblblá čtením Betynky, že každá maminka může kojit, jsem neustále v porodnici brečela, stresovala se čárkama na váze a propadala pocitům, že jsem příšerná matka. Po měsíci trápení, kdy má dcera nedosáhla ani porodní váhy, řekl pediatr a dost, čímž mě naposledy rozbrečel. To nejsep schopná udělat pro sví dítě ani tohle ??? Nasadila jsem Kačence Nutrilon a moje ubrečené pohublé miminko se během víkendu proměnilo ve spící růžové veselé miminečko, které čas od času předám do péče milujícího tatínka, abych si mohla zajít do fitcentra shodit poporodní kila (JInak po třech měsících mám menší váhu, než před těhotenstvím)
Dnes už vím, že ne každá maminka může kojit. Pokud se nám zadaří u druhého miminka lépe, budu jedině ráda a pokud ne.......NO A CO.