Re: Co člověk to názor

Milá Monty, vůbec nic si nedělej z toho, že už nebudeš kojit, vždyť tys to takhle dlouho vydržela ! Už mě docela unavuje pořád kolem sebe slyšet, jen samé řeči o tom, že každá matka je schopna kojit a kojení je zaručeně to nejlepší pro naše miminko a kdo nekojí, tak ten by měl být při nejměnším vyhostěn někam do vyhnanství. Já jsem kojila týden a pak do dvou měcsíců dcerky jsem kojila + Nutrilon. Příznávám, že ze začátku jsem z toho byla víc než špatná, připadala jsem si docela hrozně. Dneska mi z těch všech pocitů zbyl hlavně vztek, protože je mi jasný, že jsem mohla být naprosto v pohodě nebejt tý dnešní "módy", že kojit se prostě musí ! Měla jsem ze začatku málo mlíka a hlavně kojení mě dost bolelo- rozpraskaný bradavky. S odstupem času si říkám, že jsem to možná mohla překonat a třeba by se mi i mlíko časem spustilo, jenže já byla první měsíc naprosto vyřízená, nešťastná, že mi miminko pláče hlady a já že při každým kojení skoro brečím bolestí. Jsem moc ráda, že už to mám všechno za sebou. Dneska mám doma zdravou, spokojenou holčičku a ona má zase pohodovou mámu. Když vidím kamarádku, co kojí svého syna, jak je z toho někdy dost vyřízená, jak fyzicky, tak psychicky, protože chĺapeček brečí hlady, tak si říkám, jestli to za to vůbec stojí. Jo a zapomněla jsem dodat, že co vím, tak dvě děti z mého okolí, které byli plně kojené, tak onemocněli chřipkou, zatímco naše nutrilonová slečna zatím žádné zdravotní problémy neměla. Běžím to zaťukat. Takže bych chtěla vzkázat všem maminkám, že kojení není to jediné, co svému miminku můžete věnovat. Je to jenom střípek z celé mozaiky. Podle mě je nejdůležitější láska! Mějte se všichni moc pěkně !