Pro laktační poradkyni ???

Paní Jano, takže podle Vás by každá nekojící matka měla trpět bodáním u srdíčka, když slyší o kojení nebo vidí jinou kojící maminku ??? Nemyslíte, že život je taky o nečem jiným, než jenom o kojení ?? To je v pořádku ??? Já měla šílené problémy s kojením, malá mi zhubla a svojí touhou po kojení, oblblá betynkou a laktační propagací kojení jsem ji chudinku pomalu dohnala na Bulovku na kapačku, protože byla z nedostatku mléka úplně dehydrovaná.
A ještě jednu poznámku, i když mi to nebudete samozřejmě věřit...... Když nám kojení nešlo a můj pediatr mě přemlouval k umělému příkrmu, jedinou mojí nadějí byla laktační liga v Krči. Hrozně jsem se na jejich pomoc upínala. Jednoho dne jsem vytočila číslo (byla středa) a sestra na telefonu si asi půl hodiny se mnou vyplnovala dotazník, zřejmě pro pojištovnu a poté mi oynámila, že mám příští úterý zavolat a objednat se. Prosila jsem jí, že jsem z Prahy a přijedu hned, kdykoliv, dítě mi brečelo neustále hlady a ona mi odpověděla..No maminko,my tady máme úplně plno až do středy. Nejste jediná na světě. Na můj jeden jediný dotaz ohledně kojení mi odsekla, jak to mám asi vědět, když jsem dětátko neviděla. Takže toto byla pomoc Národní linky kojení.Nevím, určitě mnohým liga pomohla, chápu. Moje švagrová odcházela z porodnice v Krči po pěti dnech s malou na flašce, protože ji prostě nenaučili správnou techniku, mléka měla pro celou pordnici, ale malá nechtěla sát.
Tímto telefonátem jsem definitivně ukončila trápení s kojením a další den nasadila Nutrilon a od té doby mám doma místo uřvaného neurotického uzlíčku usměvavé spící sladké miminečko
Takže mě tedy moje nekojení absolutně netraumatizuje, jak si myslíte, všem maminkám přeju,at se jim kojení vydaří a pokud ne, nic se neděje, vztah maminky a miminka to prostě neovlivní.
S pozdravem Alena