Re: je to dva měsíce

Víš já už opravdu nemám negativní emoce, mě strašně pomohlo, že jsem změnila práci, ale nebylo to jen důsledkem ukončení těhotenství, protože celý rok 2006 byl pro mě řetěz pohrom, kdy jsem přicházela o blízké lidi (3), psa, neteř po těžké autohavárce ( skoro 3 měsíce v nemocnici, její nejlepší kamarádka přežila jako zázrakem s velmi těžkými následky), zaměstnavatel zavřel organizaci, kde mě to bavilo, dotoho dálkově škola, stresy, nadělavání hodin, abych mohla do školy, .... a po revizi zjištěn náběh na těžkou oční vadu, se kterou se nedá nic dělat ............ prostě abych se nezhroutila nemohla, což jsem si nemohla dovolit, musela jsem to zracionalizovat a nejlepší bylo se vším praštit, rozhodla jsem se s tím nebojovat,prostě to přijmout a nechat působit ať si to udělá co chce a dopřát si ten luxus mít čás a nikam se nehnat, třeba i "zkejsnout" na pracáku nějaký ten měsíc .... prostě nechat to k sobě přijít. Když jsem si ten luxus dovolila a dala výpověď ulevilo se mi (nutno dodat, že to byla práce ne zrovna nejlépe placená a často do osmi do večera). Na pracáku nejsem a jsem v pohodě, jen se teď občas vyhýbám dětem