Zítra mě čeká verdikt

Už pár týdnů si maluju svět, ve kterém budu já, můj přítel a naše miminko. Ale... Tenhle svět pravděpodobně zůstane jenom kresbičkou v mojí duši (i v jeho). Namalovali jsem ho spolu.
Jenomže... Je to pár dní, co mi doktor smutně sdělil, že se plod nějak nevyvíjí. Pak přišel další ultrazvuk a další "asi se nevyvíjí, ale nejde to říct na sto procent", pak odběr krve na těhotenské hormony. Zítra mě čeká poslední odběr a pak nejspíš konec tohohle snu o rodině a miminku.
Já vím že nejsem jediná, ale někdy je moc těžké to přijmout a nepřipadat si tak. Doktoři mi dali ještě malinkatou naději, ale já se snažím moc se jí nedržet. Je opravdu jenom nepatrná. A taky se snažím nebrečet, aspoň ne před lidmi.
Jenomže teď mi tečou slzy a budou nejspíš i zítra.
Držte mi palce a dík, že mám aspoň komu říct že mám strašný strach.