Jak jsem to zvládla já, třeba to někomu pomůže.

Naprosto souhlasím s paní, která psala tento článek. Tedy hlavně s tím, že se v této situaci čím dál více maminek a mimo jiné to může být způsobené i stresem. A ten může vzniknout i tím jak nám okolí pořád říká kojte, kojte, kojte, je to to nejlepší co můžete udělat pro své miminko. A která maminka by pro své miminko nechtěla udělat to nejlepší.

Jestli to, co sem napíšu z mých zkušeností pomůže alespoň jedné mamince, aby prožila radostné období kojení budu moc šťastná.

Podělím se tedy o svoji zkušenost.

Toníček vylezl (jak říká jeho nejmladší 3 letá teta) na svět velmi pomalu. celý porod trval celých 24 hodin. Možná právě proto jsem byla nejšťastnější maminkou na světě když už ležel na mém bříšku. Asi 10 minut potom mě zašívali a já zkoušela přiložit Toníčka k prsu. Mu to ale nic moc neříkalo. Sestřička řekla, že to zkusíme později a odnesli ho k dalším vyšetřením.

Utahaná jsem čekala na další kojení a to bylo opět neúspěšné. A tak začal kolotoč rad, jak se to správně dělá. Přitom byla každá trošku jiná a každá poloha trošku jiná. Nakonec mi dali klobouček. Přes který toho vypil malinko, ale alespoň něco a taky jsem mu začala dávat svoje odstříkané mlíčko (měla jsem ho plné noční košile, proč ho jen nešlo předat) přes stříkačku ale Toník toho stejně moc nevypil..Radovala jsem se s Toníčka, ale má trápení se točili kolem toho že nepije. Největší odpor pro mě představovala porodní váha. Při každém vážení jsme o pár gramů ubrali, přestože byl Toník se mnou u prsa ve dne v noci.
Protože ubíral začala jsem mu dávat svoje odstříkané mlíčko (měla jsem ho plné noční košile, proč ho jen nešlo předat?)

Až doma jsme s manželem vymysleli fígl jak do něj to mlíčko dostat. Dávali jsme mu ho přes malíček (který jsme mu dali do pusinky a on ho cucal) a vedle něj strčili stříkačku a byla za 10 sekund vysátá. Ve čtvrtém týdnu se Toník dostal na porodní váhu a pak už začal přibírat. Byla jsem radostí bez sebe a to nás čekalo další super překvápko.

Samozřejmě jsem mu stále nabízela prso s kloboučkem i bez kloboučku, ale většinou obojí s křikem a to mě trápilo. A pak jsem si řekla když strčím vedle malíčku stříkačku, třeba to půjde i s bradavkou a opravdu šlo to. Bradavku jsem celou položila na malíček a strčila mu ji do pusinky. Chce to chvíli zkoušení, ale jde to. Díky tomuto triku se Toník naučil pít s prsa ( malíček postupně odpadl).
A tak jsme oba spokojení. Kojila jsem až do roku a třech měsíců :-)

Možná budou někteří odborníci proti. Bružurky vykládají, že si bradavku dítě samo nasaje a bradavky v žádném případě nedotýkáme. Držíme prso jen okolo...
Třeba ale některé mamince tato rada pomůže aby mohla miminku předat svoje mlíčko a potom je přece důležitější, že se dítě naučí pít, než jakým způsobem se to naučí.

Pokud budete chtít podrobnější popis toho jak na to kontaktujte mě.
Přeji krásné období kojení všem maminkám.

Maruška a Toník