8.9.2007 7:56:52 Bety
Mezi nebem a zemí
Pročítám všechny příběhy a říkám si, jak je to na tom světě podivně zařízeno. Máme doma holčičku, která si své právo na život vybojovala sama, urputně a napochybně. Nenarodia se nám, ale už je naše. Na svět se prodrara pouze ve 28 týdnu - nikým neplánovaná, nechtěná, nikdo se z jejího příchodu neradoval. Narodila se doma bez pomoci lékaře. Určitě chtěla žít i když už v tom okamžiku byla sama. Nikdo jí neříkal, jak je rád, že je na světě a nedržel jí v inkubátoru za ručičku, neslyšela už nikdy maminčino srdíčko. Prostě ležela a byla sama, jenom sestřičky na ní koukali a věděli, že to nebude mít v životě lehké. I dnes je stejně urputná a stále bojuje o každý kousek svého života, není to s ní jednoduché, ale asi ví ak moc jí to stálo sil než si uhájila svůj život - proti všem.
Odpovědět