Re: Jiný kraj, jiný... důchodce

Po kurzu asertivity jsem si také myslela, že lidé budou reagovat podle toho, jak se budu chovat já k nim....hned jsem si to chtěla vyzkoušet. No asi jsem neobstála...po chvíli asertivních odpovědí s mé strany a nadávání ze strany druhé ( důchodce, jaká náhoda :) jsem poslala milého dědu do patřičných míst...no pyšná jsem na sebe nebyla. Je pravda, že se to stalo ve městě a tam jsou na sebe lidé asi protivní častěji. Stačí si vzpomenout před vánoci...babka s košíkem v supermarketu se rozjede uličkou plnou rychlostí a když jsem (hloupá vesničanka) neuskočila, tak mě prostě přejela :) A ještě mi vynadala :)Nebo když jsem 14 dní před porodem jela metrem a autobusem v Praze...najednou VŠICHNI oči sklopené k zemi, nebo urputně četli...a já vesele visela v zatáčkách na tyči...pustila mě nakonec maminka...jediná to chápala...Bylo mi tenkrát dobře a standardně takhle necestuji, tak jsem se tomu jen zasmála a ty, co to musí absolvovat denně upřímně lituji.