Co by to bylo za Vánoce bez oříšků?

Americká desetiletá studie prokázala, že pravidelné požívání ořechů v množství, jaké se vejde do dlaně, zmenšuje nebezpečí onemocněním krevního oběhu – nejčastější příčinou úmrtí – o jednu třetinu. Kromě toho udržuje šedou kůru mozkovou v optimální činnosti, snižuje zvýšenou hladinu cholesterolu a zklidňuje žaludek, střeva a nervy.

Ořechy obsahují převážně z poloviny až dvou třetin lehce stravitelný tuk, z 15 % až jedné čtvrtiny bílkoviny a 20 % látek tvoří uhlohydráty. Obsah kalorií – 600 na 100 gramů – by měl být hrozbou pro štíhlou linii, ale vzhledem k malému konzumovanému množství ve skutečnosti žádný problém nepředstavuje. V Německu připadají v průměru na jednu osobu méně než čtyři kilogramy ořechů ročně, což odpovídá zhruba čtyřem polovinám vlašského ořechu nebo dvěma lžícím burských oříšků denně.

V minulosti to ale bylo jinak. Po tisíciletí patřily ořechy vedle hub, kořínků, různých bobulí a plodů k základním potravinám člověka. Proto odborníci doporučují konzumovat ořechy častěji, nejen o Vánocích, popřípadě ve větším množství.

Bohužel to neplatí pro lidi s alergií na tento druh potravin. Jejich imunitní systém považuje bílkovinu z ořechů za nepřátelskou látku a likviduje ji. Přitom vzniká histamin, který vyvolá alergickou reakci během deseti až dvaceti minut po jídle: pocit pálení v ústech, vyrážku, záchvaty dušnosti. Tato alergie je téměř neléčitelná, a proto musí alergici ořechy ze své stravy zcela a na celý život vyloučit.

Nebezpečí také skýtají ořechy zkažené, mohou být napadeny okem nepostřehnutelnou plísní, která obsahuje rakovinotvorné alfatoxiny. Pro správný výběr, nákup a skladování platí následující: Čím starší je ořech, tím silněji je dužina zbarvena do bíla až do žluta a její povrch je sklovitý. Většinou mají žluklou chuť. Nejezte je, rovnou je vyhoďte. Rozemleté ořechy v kornoutu nebo v sáčku spotřebujte co nejrychleji, protože působením kyslíku se brzy zkazí. Je lepší kupovat ořechy ve skořápkách a rozlousknout je až před spotřebováním, eventuálně rozemlít, než například při pečení použít už rozemleté ze sáčku. Vyloupaná jádra i semínka (například slunečnicová a dýňová) skladujte v chladném, temném a suchém prostředí – nejlépe v uzavřeném prostoru v ledničce. Ořechy, které nejdou rozlousknout, ponechte chvíli v mrazícím boxu, pak to zkuste znovu.

Nejlepší je spotřebovat ořechy syrové, při zahřívání totiž ztrácejí až polovinu některých vitaminů. Pistácie obsahují velké množství železa, draslíku a vitaminu A, paraořechy zase fosforu, mandle dodají vápník a vitamin B2, oříšky kešu jsou bohaté na hořčík, vlašské ořechy na vitamin B6, piniové ořechy na vitamin B1 a lískové oříšky na vitamin E.

Přísně vzato není vše ořechem, co tak nazýváme. Jen lískové a vlašské jsou z botanického hlediska ořechy, všechny ostatní spadají pod skořápkové plody, peckoviny nebo luštěniny. Ale to nám může být jedno – hlavně, že jsou chutné!