Rodičovství je velká věda. Závidím dětem, jak přirozeně se chovají, neváží slova ani činy, je jim jedno, jaké důsledky bude mít to či ono.
Sedíme v kuchyni, z hrníčků s čajem stoupá pára, svíčka z aroma lampičky bliká a osvětluje atmosféru klidu a večerní pohody. Miluju tyhle chvíle, poslední dobou tak vzácné, kdy si můžeme v klidu promluvit a domluvit se na ty naše cácorky. Rodičovství je velká věda. Závidím dětem, jak přirozeně se chovají, neváží slova ani činy, je jim jedno, jaké důsledky bude mít to či ono. Nečtou odbornou literaturu a přesto mají stále nad námi navrch. Dokáží využít každého zakolísání, nejistoty. Kdybych měla jedno pohádkové přání, přála bych si skleněnou kouli, v které by byla vidět budoucnost a to, co bych mohla napravit teď, dokud ještě můžu, dokud mám tvárný materiál.
Naším nejaktuálnějším problémem, kromě (ne)spaní Bětušky, jsou nabývající tvářičky Madlenky. Je to tak nespravedlivé. Genetika si u nás zařádila a nadělila Madlence metabolismus manžela, kdežto Anička má trávení po mně. To znamená, že Anička se může cpát buchtama horem dolem a je jako proutek, zatímco Madlenka sní jednu a přibude jí faldíček. A aby nespravedlnost byla dokonána, Mája buchty prostě miluje. Je to holka krev a mlíko, lítá všude jako vítr, celý den se nezastaví. A podle pořekadla – jak k dílu, tak k jídlu – po náročném lítání za kočičkama se posadí ke stolu a očekává řádný gáblík. Srdce matky krvácí, když musí dítěti odtrhovat od lačných úst jídlo a stále připomínat – jez pomalu, vychutnávej si to. Mája v jídle není vůbec vybíravá, vděčně sní rajskou omáčku stejně jako čočku a zeleninový salát. Snažím se jí předkládat malé porce, jíme naposledy v šest, schroupeme hory zeleniny a ovoce, necpeme se sladkým, pijeme ovocné a bylinné čaje, máme hodně pohybu. Přesto musíme chodit dvakrát ročně na převážení a ručička na váze se stále pohybuje dopředu.
Možná nám tělo Madlenky chce prostě jen říct, že něco přehlížíme, co není v pořádku. Třeba se cítí být odstrkovaná (i když dám ruku do ohně za to, že se jim všem věnuji stejně). Třeba za všechno opravdu můžou geny. Třeba je ten problém ale jen v nás – nejspíš se budem muset naučit žít s tím, že naše dítě nebude Twiggy. Budem ale muset jí dodat dostatek sebedůvěry, aby se ubránila okolí.
Budu ráda za Vaše postřehy a zkušenosti. Také bych Vás ráda poprosila o Vaše osvědčené recepty na chutnou, ale zdravou, lehkou a jednoduchou večeři. My zbožňujeme těstovinový salát:
Uvařené, osolené těstoviny (nejlépe mašličky či mušle) promíchám s nastrouhaným sýrem a smetanou a nechám chvíli pod pokličkou. Mezitím nakrájím zeleninu (rajčata, okurku, papriku a malinkou, na hodně jemně nakrájenou cibulku), pokapu olivovým olejem a přidám trochu soli. Smíchám ještě teplé těstoviny s rozteklým sýrem a smetanou se zeleninou a hned podávám.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.