Integrace

toto slovo mi za dob mých krátkých a neúspěšných studií pedagogické fakulty vhánělo adrenalin do žil a sprostá slova do úst.

Přednášející sociální pedagogiky byl kanón na integraci. Separaci je odzvoněno. Vysvětloval to tak, že integrované děti budou nuceny se více snažit, když je budou "táhnout" děti nadanější. Podle jeho teorie jsem měla být už na zš takovým tahounem já. Výsledek? Místo toho, abych se naučila soustavné přípravě na další den a učit se na testy, jsem se učit nemusela vůbec, všechno mi šlo samo, protože TEMPO SE PŘIZPŮSOBILO TĚM NEJSLABŠÍM. A to zdaleka nebyly děti s poruchami, jen ty, které měli intelekt nižší než je běžný průměr.

To vám byl šok, když jsem přešla tehdy ještě na sedmileté gymnázium a začli na vysvědčení lítat trojky, čtyřky, posléze i pětky... Až v maturitním ročníku jsem se naučila jakžtakž učit, povedlo se mi dokonce odmaturovat s vyznamenáním, ale to, co jsem se měla naučit na 1.stupni, tedy učit se, dotahovat úkoly do konce, to mi chybí svým způsobem do teď.

Nejsem si jistá, jak pohled na někoho, kdo se nemusí učit, ovlivnil mé méně intelektuálně nadané spolužáky. Myslíte, že jim moje bezpracné jedničky imponovali? Neřekla bych. Je to jako když někdo vyhraje v loterii milion. Taky ho nechodíte plácat po ramenou a říkat, že vy si příště vsadíte ta jeho čísla. spíš mu závidíme a v duchu se ptáme, proč zrovna on, proč ne já.

Integrace jako taková by mi přišla smysluplná v mimoškolních aktivitách. V družinách, v kroužcích. Ale ne v povinné školní docházce, kde už od začátku se buduje vzdělání člověka a pokud ty základní kameny nejsou pevné, nedá se pak na nich stavět, i kdyby jinak dítě bylo talentované a mělo IQ150.

Nemluvě o tom, že pokud budeme trpět předsudky my rodiče, budeme je vědomě i nevědomě ventilovat i před svými dětmi. Základ tolerance, základ přijetí odlišných vlatsností, ten poládáme my. V tomto ohledu mi přijde integrace jako snaha o "přepinknutí" odpovědnosti na školu, jakoby rodina nebyla hlavním vychovatelem dítěte, ale zajišťovala jen jeho materiální potřeby a škola se měla starat, co se vylíhne v dětských hlavách.