Re: Takže jsem zrůda?

"pokud si matka alespoň chvilku neodpočine, je vyčerpaná, protivná a svůj vztek přenáší na dítě. "
Nedá mi to a musím reagovat na tuhle část tvého příspěvku. Vyznělo to, jako že, když jsem doma s dětmi pořád a nikam je neodkládám a nemám potřebu si od nich odpočinout, tak jsem špatná matka protože stresuji své děti? Já jsem doma dohromady už skoro 4 roky, z toho dva roky se dvěma dětmi. Zažila jsem dotazy, jak to proboha zvládneš?,když jsem byla podruhé těhotná, já to nezvládám, já si prostě dětí užívám. Dcera chodí do školky od tří let, ale jen na dva dny v týdnu, nebo podle programu. Spíš aby měla změnu a kontakt s jinými dětmi. Moc se ji tam líbí. Letos jde například zítra do školky naposledy, od příštího týdne už máme jiné plány. Nepřemýšlím ráno jak to proboha zvládnu, nemám potřebu být protivná ani extrémně vyčerpaná a už vůbec nekřičím po dětech kvůli tomu, že jsem s nima stále. Nikdo mi moc nehlídá, jen když přímo potřebuji třeba k holiči tak mi je na hodinku pohlídá tchán.Ne že bych hlídání neměla, ale já nemám nějak potřebu pravidelně si odpočívat sama!! Já trávím s dětmi čas ráda. Návrhy, že si vezmou děti na víkend třeba tcháni jen tak, abych si odpočinula jsem okamžitě v zárodku sabotovala. Jsou to totiž moje děti, tak mají být se mnou!! Myslím si, že je to na povaze maminek. Kamarádka ma jednoho chlapečka 4 roky a pořád sedí a stěžuje si jak to nezvládá, jak je vyčerpaná a jak je toho na ni moc. Stěžuje si takhle ale už skoro od narození malého. Nejlepší bylo když mi to vykládala když jsem kojila půl ročního kojence a kolem lítala dvouletá dcera, ale ona chuděra s jedním dvouletým dítětem to nezvládala!!! Taky hned jak to šlo ho dala do školky a malý to velice těžce nese, má totiž řekněme jiný styl výchovy než je dle mého úplně ok. Tímhle nechci rozhodně odsoudit nikoho za nic. Ale spíš mám tendenci se proti tomuto tvému výroku bránit. Souhlasím že celodenní péče je náročná, ale pokud to maminka nezvládá, tak ji nepomůže dát dítě do jeslí, jen ta doba co to nebude zvládat bude každý den o ty 4 hodiny kratší. Navíc každé dítě je dost jiné. Ty moje jsou odlišné v tomhle diametrálně-dcera byla vždycky docela samostatná, za to ten malý loupežník škoda mluvit. Věřím, že kdybych ho teď ve dvou letech dala někde do školky tak to je s velkými problémy a hodně těžce to zvládá. Nechci se stavět do role supermatky, do toho mám opravdu daleko. Jsou pochopitelně dny kdy odpočítávám minuty, kdy už půjdou raubíři spát, ale rozhodně nesouhlasím s tím, že kdybych je dávala pravidelně někam do školky nebo jeslí abych měla "čas pro sebe" tak by to nějak prospělo jim nebo mě, spíš naopak.