Trochu směšné

Jak už tu zaznělo, názor, že pokud není dítě s matkou (o otci se v článku nemluví, což je pro ČR typické, s tatínky se u nás moc nepočítá) doma do tří let, bude psychicky poznamenané je poněkud extrémní. To by byla Evropa plná psychických deprivantů. Žiju teď v Belgii a fakt, že jsem se svým 21měsíčním synem doma naplňuje zdejší matky nevěřícným údivem. Tady je mateřská 3 měsíce a pak jde dítě do jeslí (to mi osobně přijde dost tvrdé, ale třeba švédský model patnáctiměsíční mateřské, s tím, že dva měsíce si musí vybrat otec a mateřská je pružná, tj. dá se přerušit,vybírat po dnech nebo týdnech, takže rodiče se mohou střídat, chodit do práce na částečný úvazek apod., mi přijde velmi praktický). Vtipné je, že v zemích, kde chodí děti do jestlí, prosazují psychologové názor, že dítě s rodičem doma stagnuje a naopak potřebuje být brzy v kolektivu, kde se rozvíjí sociálně i kognitivně. Takže pak dejte na odborníky...
Mimochodem, v zemích, kde mají krátkou mateřskou a širokou dostupnost péče o nejmenší (např. Francie), mají rodiny víc dětí - tři je celkem běžný počet -, protože se je mít nebojí. Pokud se v ČR rozhodnu mít tři děti, navíc za sebou, a budu se všemi poctivě doma tři roky, musím počítat s tím, že pro pracovní trh jsem ztracená.