Re: Paní Sobotková:

Co tě na tvrzení - nebyla bych dobrým náhradním rodičem - tak popuzuje? U mne naopak p.Sobotková tímto získala, dokázat přiznat sobě i ostatním své hranice je přece hodno úcty. A nemusí to nic měnit na tom, že je ve svém oboru odborník. Jejím oborem přece není být náhradním rodičem. A v článku také nevyzdvihuje ústavní péči, spíš poukazuje na celospolečenské podmínky, které jsou u nás poněkud jiné než ve zmiňovaných státech. A ty je třeba také vidět. Jinak být náhradním rodičem sebou skutečně nese jisté obtíže a je třeba být rodičem pro dítě a ne pro sebe. Často se stává, že zájem o přijetí dítěte plyne z potřeby uspokojit sebe sama, jenže to k pomoci deprivovaných dětí nestačí. spíš naopak, děti rodiče neuspokojí a jejich osobnost trpí nadále. Mimojiné i proto je tak složité řízení při zařezení mezi žadatele o NRP. Prostě zodpovědnost za tyto děti leží na státní instituci a ta se snaží svěřit je do dobré péče. souhlasím, že je špatné vidět tu péči v ústavech, ale je to prostě mnohem složitější, nejde říct - rozdáme děti do rodin. Před několika lety proběhl médii případ, kdy otec utýral své adoptivní dítě. Toto dítě zemřelo, ale není to zase tak ojedinělý případ, jak by se mohlo zdát. Nechci, aby to vyznívalo jako argumenty proti NRP, sama takovým rodičem jsem a mám mnoho výhrad proti zbytečnému pobytu v DD, jen se snažím dívat se na to i z druhé strany, kdy na bedra těch, co rozhodují padají i jiné věci, než jen emotivní názory laiků. Je faktem, že např. vychovávat romské dítě je složitější a více zatěžující, než dítě našeho etnika. Proto možná nestačí na takovou výchovu se cítit, ale je třeba mít k ní určité osobnostní předpoklady. Cílem NRP je spokojená a zdravá, fungující rodina, kde se všichni členové cítí dobře. Nerada bych se někoho dotkla, ale nemůže se každý stát náhradním rodičem. Jsem přesvědčená, že nepodařená NRP je horší než DD. Nepodařenou NPR myslím stav, kdy rodiče dítě plně nepřijali. A to je velmi náročné, zvláště, když dítě už odrostlo roztomilému miminkovskému věku.