Re: REDITEL DD BY PRISEL O MISTO

MAMO - takže když se někdo obrátí na ředitele dd nebo KU zda nemá dítě vhodné k adopci, tak odpoví že ne - to myslíš vážně? To v norsku si jen tak kdokoli volá řediteli a ptá se na toto? U nás to má být takto: v DD i KÚ je sociální pracovnice, která pokud je dítě právně volné, zajistí potřebnou dokumentaci a tuto předá příslušnému úřadu a na telefonické dotazy typu máte? se nereaguje. Děti nejsou housky na krámě! je pravda, že někde to jde rychleji, jinde pomaleji, ale to co píšeš není pravda. Ano, jsou případy, že DD nebo KÚ děti zdržuje- kvůli financím - ale rozhodně to není zase tak častým jevem, jak se mezi lidmi vykládá. je mnoho skvělých ředitelů, kteří dělají co mohou.
Velmi by mne zajímalo, kolik znáš ve svém okolí lidí zneužívajících sociální dávky. tady u nás v Česku je to procento dost vysoké a suma potom mnohamilionová. Opět se dostáváme k tomu, že vše souvisí se vším. Co váš dańový systém? To přece také souvisí s tím na co peníze jsou a na co ne. Snaží se u vás každý druhý daně co nejvíc ošidit? A co běžné společenské povědomí? Závidí se třeba lidem, kteří se starají o děti z DD, že dostávají příspěvky? tím myslím u nás pěstounskou péči. Nedávno jsem četla o sociálním systému Belgie, tam dostává rodina na osvojené!! dítě do jeho zletilosti příspěvek ve výši 1000 eur, to by tady každý puknul závistí. I když bych to přepočítala na naše poměry, pořád mi vychází částka, kterou by unesl málokdo. A přitom je to o tom, že si dobře spočítali náklady a výsledky. Umíte si představit co by se tu dělo, přijít s něčím podobným do parlamentu? A další věc, ono tady u nás přece jen většině lidí vyhovuje, když jsou ty převážně cikánské děti zavřené v DD, než když si je někdo vezme domů a najednou je má člověk za sousedy. S tím se asi taky v Norsku nesetkáváš, viď.
K postiženým dětem se vyjadřovat nebudu, ale můj názor je ten, že se mnoho zlepšilo, a to jak v péči, pomoci i v povědomí lidí. Stále to není zdaleka ideální stav, ale i v Norsku měl jistě svůj vývoj. Za pozitivní považuji, že možnosti jsou, ale je třeba je více využívat a odpovědné úřady i lékaři by se měli více věnovat informovanosti. A taky by se měla zmírnit byrokracie kolem obstarání pomůcek.