Řídila bych ráda...

Máme auto, kterým můj muž jezdí do práce. Já to mám do práce 200 metrů, bydlím v malém městě, pohybovat se můžu pěšky i s budoucími dítky. Řidičák mám tři roky, tři roky jsem za volantem neseděla. Proč? Udělala jsem jízdy až napotřetí, ale i tak si myslím, že jsem nebyla úplně strašná. Každopádně mého muže to vyděsilo a rozhodně mi auto nechce půjčit. Prý že je naše jediné, na nové nemáme, potřebujeme ho. Chce mi koupit nějaké staré za pár tisíc, které můžu rozbít (nejsem typ, který by sám od sebe rozbíjel auta) a které bude menší než naše dvoutunovka. Musím se prý naučit reagovat na provoz a podobně. Já ale další auto nechci! Znamenalo by to další investice, povinné ručení, zbytečný benzín...no hrůza.
Jednou se ale opravdu naštvu, chytnu chlapa pod krkem a rozkážu mu, ať mě zaveze na prázdné parkoviště, kde bych mu mohla ukázat své umění Nejsem blbá, jenom se do řízení potřebuju po té době zase dostat...a nikdo nemá odvahu mi půjčit vůz.