Re: nebojte se

Jo, taky to znám. Když jsem v autoškole poprvé v osmnácti vlezla do auta a zkusila zařadit jako na trenažéru, tak mne "učitel" (bývalý horník a tlama sprostá) seřval, že to držím jako vocas a měla jsem se radši držet plotny! D8 rozum, že v osmnácti jsem z brekem utekla z auta a pak kvůli tomuto hňupovi první zkoušky neudělala - teprve když jsem si zaplatila prá hodin navíc a s jiným, klidnějším učitelem, najednou to šlo a jízdy byly v pohodě. Stres dělá fakt hodně a tak mladý člověk si většinou na hulvátské chování nestěžuje. Pak jsem se odstšhovala do města a tam jsem auto dlouhých deset let nepotřebovala. Až předloni jsme kvůli pohodlnějšímu cestování s dítětem a zvířaty pořídili starší auto. Moc mně pomohlo, když jsem si před opětovným usednutím za volant udělala pět kondičních jízd a naučila se jezdit v městské dopravě. Sem tam nějakou kondiční jízdu všem vřele doporučuju, je fajn si poprvé, bez rodiny a ještě se zkušeným učitelem vyjet do nějakých frekventovaných míst, zorientovat se ve značení, podívat se, kde se eventuálně dá zastavit - když v autoškolovém autě člověk náhodou udělá botu, nic ho to nestojí.