Re: Autofobie

Tak ti musím napsat, že bohužel tohle je přesně můj problém s tím, že já prostě neřídím. Já si představuji, že svoje milované šputny můžu vážně zranit, nebo je nadosmrti udělat nepohyblivými, mrzáky apod. Takže jsem tak vystresovaná, že raději vymyslím jiný "plán dne", kam se dostaneme pohodlně pěšky. Navíc manžel, ten z kategorie "macho", mi dává patřičně pocítit jaký je pán důležitý,a jakjsem na něj odkázaná. Náš velký rodinný vůz jej vozí pohodlně do práce, občas někoho sveze, aby ten chudák nemusel chodit pěšky...Já se musímdoprošovat o jeden nákup za týden, kdy ale se 100procentní jistotou nikdy nepřijde v domluvenou hodinou. Pokaždé je to iná výmluva, já vytočená, naštvaná. Samotné nakupování - horor. Je otrávený, neustále je mu horko, ptá se proč a co kupuju, a hlavně a%t už jedem, protže je tam blbej vzduch. Mluvím pouze nákupu potravin. Bydlím na vsi, takže jsem zcela na něj odkázaná jak ta pipina. Zatím spíš než o řízení auto přemýslím o rozvodu, ale to je jiná kapitola. Jisté je, že mě se auto kupovat nebude, je to drahé, a navíc já potřebuju rodinné auto - 3 autosedačky, a prý nám jedno stačí. Vždyt nás stejně všude vozí...
No, držte mi palce, zatím si opakuji vyhlásku