Re: to rizeni...

Jj, tak to bývá......
Měli jsme taky jedno pěkné velké poměrně nové auto, které ráno manžela odvezlo do práce, tam stálo 8-10 h na parkovišti a pak ho zase přivezlo..... a já seděla s miminkem doma.
Takže jsem udělala lehké dusno (podpořené argumenty) a jedno hezké a poměrně nové auto jsme prodali, a pořídili jedno velké, ne tak staré a docela slušné a druhé malé a poměrně "odrbané". Světe divse, auto č. 2 měl manžel na to jeho "stání u práce" a auto č. 1 mám já na vožení dcery, mě, nákupů a spousty jiných věcí. Super věc. Teď dokonce mi manžel nabízel že bychom ho mohli vyměnit za novější, ale já moc nehci, přeci jen kupovat ojetinku je vždycky trochu sázka do loterie a můj fordík je moje zlatíčko, nikdy mě nenechalo ve štychu, krásně se řídí a přestože je to kombík, vždycky jsem se vešla na jakékoli parkovací místo....
Opravdu musím doporučit těm, co mají obavy z řízení, aby si prost+ě "vydupaly" svoje auto, protože pak odpadne strach, že když s tím "rodinným" něco provedou, partner se nedostane do práce atd atd. Ano, nejspíš to není úplně eko a ekono ale strachu z řízení to zbavuje celkem podstatně. (pamatuju si na dobu ještě se "stříbrňákem" jak jsem přezdívala našemu velkému zánovnímu, kdy jsem se dostala nechtěně do slepé ulice, kterou jsem neznala a až na konci jsem zjistila stav věcí a musela ji celou vycouvat, po obou stranách zaparkovaná auta, asi 20cm sněhu a vyjeté zledovatělé koleje...... nejdřív jsem asi čtvrt hodiny brečela že to nezvládnu, pak jsem jela jak připo... a celá operace trvala skoro půl hodinu....prostě jsem se o to auto moc bála).