Zaráží mě... (několik úvah)

...pokaždé znovu, jak mnoho žen má řidičák, ale neřídí!

Myslím, že jak zaznělo v příspěvku nad mým, jde o to prostě jezdit bezpečně (což myslím že je můj případ) a přitom nedělat z toho takovou "vědu". Vím ale naprosto přesně, o čem tu píšete, sama to znám, tu nejistotu a všechno... - ALE:

Došla k závěru, že to je také hodně o tom, že my ženy jsme často až přehnaně sebekritické, řešíme taková ta "co by kdyby" (což je na druhou stranu samozřejmě dobře - mít pocit zodpovědnosti, ale všeho s mírou - když to člověka zablokuje, je to už moc), necháme se sekýrovat... atd.!

Všimly jste si někdy, že spousta mužů také neumí kdovíjak řídit? (A to te´d nemyslím jen ty hulváty na silnicích, jejichž neschopnost a nezpůsobilost sedět za volantem volá do nebe.)

Ale oni to ti chlapi prostě neřeší, naopak ještě "machrujou" , tváří se suverénně a proto nám přijde jak jsou dobří! Ve skutečnosti často vůbec nejsou, jak jsem zjistila. Schválně si na to někdy dejte pozor a všímejte si jak kdo řídí! Zjistila jsem, že opravdu často to není nic moc, ale většinou chlap nebere to, že např. nezaparkuje na poprvé, jako nějaké své selhání, prostě to srovná a hotovo - zatímco žena si hned myslí jak je hrozná řidička a hroutí se jí svět.

Neznám chlapa s řidčákem, který by jen kvůli tomu, že nějakou dobu neřídil, prohlásil že už řídit nikdy nebude, a spoléhal by se v této věci už jen výhradně na manželku/partnerku. Tak proč to naopak děláme my ženy?!?

Jen příklad: Můj manžel opravdu není žádný "macho", ale i u něho jsem zaznamenala tendenci k machrování a to v situaci, kdy jsme na tom oba byli fakticky stejně - začali jsme znovu řídit po letech, co jsme neměli auto, a já jsem na tom zpočátku byla dokonce líp (asi protože jsem občas řídila u našich) a byla jsem si jistější než on. Rychle mu ale otrnulo a brzy se choval, jako by nidky nic jiného nedělal a ještě mohl ostatním (mně) radit. Ale už jsme si to vyjasnili ;-).

Myslím že bychom si my ženy neměly nechat líbit takové to "kafrání" mužů do toho, jak řídíme. My máme pravidlo, že kompetence je u toho kdo řídí, komentáře jsou přípustné jen na vyžádání ;-). Občas si to musíme navzájem připomenout ale celkem to jde. (Ale já bych ho při nejhorším klidne vyzvala ať si vystoupí, a on to nejspíš ví...)

Já nemám v řízení žádnou velkou praxi, neřídím moc často, po Praze jezdíme raději MHD (je to rychlejší, žádný problém s parkováním, máme kupony), zato na výlety a na dovolené jezdíme autíčkem - a vždy si to užijeme oba, manžel i já. Střídáme se napůl a někdy se vyloženě těším, jak to na dálnici rozjedu (i když to samozřejmě nepřeháním(e) - ale od té doby co už nemáme škodovku 105, ale jen 5 let "mladého" Nissana, je to prostě parádě jet tam, kde to jde, těch 130, v Německu i 140-150 a vychutnat si to )...

Řidičkám zdar!!!
(Možná by poměrům na našich silnicích prospělo, kdyby řídilo vič žen - každopádně trochu toho citu pro zodpovědnost a ohledy na druhé by nebylo od věci... )