Včasná diagnóza nadosah

Alzheimerova choroba patří k obávaným onemocněním vyššího věku. Mezi 65letými najdeme zhruba 2-3 % nemocných, s každými pěti lety věku se procento zdvojnásobuje. Podle odhadů je dnes ve světě 20 milionů lidí trpících Alzheimerovou demencí, do budoucna počty nemocných dále porostou. V roce 2050 by jí jen v ČR mělo být postiženo 225 000 osob. Není divu, že vědci ve všech vyspělých zemích hledají příčiny nemoci i možnosti léčby.

Zdá se, že o nadějný průlom ve výzkumu časné diagnózy Alzheimerovy choroby se postarali čeští vědci z Národního ústavu duševního zdraví / Psychiatrického centra Praha, v jejichž výzkumném týmu jsou i kolegové z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Objeveny specifické protilátky

Při Alzheimerově nemoci dochází k rozpadu tau proteinů a bílkoviny neurofilamenty nervových buněk v důsledku ukládání poškozených bílkovin betaamyloidu v mozku. V zahraničí proběhlo několik studií zaměřených na beta-amyloid - u myší vypadaly výsledky slibně (po očkování proti beta-amyloidu se mozek od jeho nánosů vyčistil), u lidí se tato cesta vůbec neosvědčila. Čeští vědci se proto zaměřili přímo na tau protein a neurofilamenty, resp. na imunologické reakce v krvi a mozkomíšním moku, jež s nimi souvisejí. Po dobu pěti let zkoumali 80 seniorů dobrovolníků (zdravých, se zánětlivými nemocemi nervové soustavy, s Alzheimerovou nemocí a s jinými typy demencí).

Zásadní objev spočívá v tom, že jedině u osob s Alzheimerovou chorobou je významně vyšší množství určitých protilátek proti tau proteinu a neurofilamentům v blízkosti nervové soustavy - u tří ostatních skupin seniorů v těchto oblastech k výraznému zvýšení protilátek nedošlo. „Zdá se tedy, že tyto lokálně zvýšené protilátky jsou relativně specifické právě pro Alzheimerovu nemoc,“ shrnul výsledky šéf výzkumného týmu Aleš Bartoš. V laboratoři biochemie a patofyziologie mozku Národního ústavu duševního zdraví plánuje Bartošův tým poznatky ověřit na větším vzorku pacientů s Alzheimerovou nemocí v časném stadiu. Ověření poznatků by mohlo vést k diagnóze v samých počátcích nemoci, díky níž bude možné zahájit časnou léčbou a oddálit nástup projevů Alzheimerovy choroby.