Porodní bolest a její zvládání jako součást normálního porodu

Vjem určité - individuálně různé - míry bolesti je v naší kultuře součástí fyziologického porodního procesu. Její příčinou ze somatického hlediska je tah, tlak a dilatace tkání. Tato bolest není obvykle příznakem patologie ani ohrožení. Pro „jednotku matka-dítě” má význam signální, vývojový a transformativní.

Představuje jeden ze způsobů učení se a zrání. Je zdrojem mimořádně cenné lekce, která ženu nutí nahlédnout hluboko do nitra (kam se jinak obvykle neodváží), kde se lze mnohé dozvědět a prožít to. Z psycho-spirituálního hlediska ochotou ke zvládnutí porodu vlastními silami prokazuje žena připravenost k pomyslné oběti, jako součásti přechodového rituálu od ženy-dívky k ženě-Matce. Velká část žen má ale z bolesti strach a v důsledku kontextuální neznalosti bohužel reaguje útěkem.

Sebe si vědomá žena během porodu nebojuje s vlastním tělem ani s bolestí. Ideálně postupně dospěje do stádia přijetí - plynutí s porodem. U žen se toto pochopení objeví v určité - obvykle pokročilé - fázi porodu v jejich tváři a následně v jejich chování, což má pozitivní dopad na další průběh porodu a následně také na chování ženy v poporodním období. Porod je tedy pro ženu výzvou, kdy musí projevit odvahu a odhodlání, překonat strach z neznámého, paniku a chaos, které bolest často (zejména u prvorodiček) vyvolá a snažit se s bolestí pracovat. Když žena uvěří ve schopnost svého těla a zcela se procesu porodu odevzdá, projde porodem přirozeně a s pocitem osobního vítězství.

Rodit je instinkt - nejaktivnější částí mozku v této době by měla být jeho primitivní část, která řídí instinkty a s nimi spojené vylučování žádoucích hormonů. Mladší části mozku, které stimulují zejména zevní podněty, jsou v optimálním případě utlumeny. Na průběh porodu mají vliv psychosociální faktory, které modifikují vyrovnání se rodičky s úzkostí a stresem a mění i celkovou atmosféru v porodním prostoru, což ve svém důsledku významně ovlivňuje riziko komplikací. Proto základním uměním porodní asistentky je podpora a ochrana rodičky - tímto přebírá z historie plynoucí roli „spoluŽeny”, která rodičku porodem provázela.

Nezvládnutá porodní bolest je problémem s transgeneračním přenosem v ženské linii. V dospělosti se pak často u dcer těchto matek objevují obtíže s přijetím ženství a reprodukční role, které jsou v podvědomí spojené s bolestí a utrpením. Mírnější formou projevu může být premenstruální syndrom a dysmenorea s bolestmi, úzkostí, dráždivostí či depresí, protože každá menstruace je vnímána jako „miniporod”. Naopak pozitivně hluboký prožitek porodu představuje pro ženu příležitost ke znovuprožití vlastního porodního traumatu a jeho léčení. Za vhodných okolností je toto období příležitostí pro hlubokou práci na sobě. Aspekty porodní a bezprostředně poporodní situace představují silné emoční podněty s limbickým otiskem, které dalekosáhle dopadají na zdraví i další život matky i dítěte.

K podpoře zvládnutí porodní bolesti by měly být využívány (přednostně) nefarmakologické prostředky, bezpečné pro matku i dítě - vhodná předporodní příprava, dechové techniky a zvuková vibrace, efekt hydroterapie, intuitivní pohyb a změny polohy, psychologické prostředky apod. K dalším efektivním možnostem patří aromaterapie a homeopatie. V případě, že žena bolest s těmito prostředky nezvládá, je možné indikovaně (po dohodě s lékařem) doporučit prostředky farmakologické - vzhledem k možným nežádoucím účinkům - během porodu ale méně vhodné.

Podání homeopatického léku vychází z posouzení osobnosti ženy a aktuálních symptomů (emoce, pocity a projevy), které bolest u konkrétní ženy vyvolává.

Homeopatickými léky volby jsou nejčastěji:

• ARNICA MONTANA 15 C – lék traumat s pozitivním efektem na kapilární systém; redukuje krvácení, zlepšuje perfúzi tkání (včetně placenty), tím působí také analgeticky - zmírňuje bolest vzniklou ischemií tkáně; lék je vhodný u žen, které se cítí rozbolavělé, beznadějné, jdoucí přes své možnosti.
• GELSEMIUM SEMPERVIRENS 15, 30 C – s vlivem na svaly a motorické nervy, zmírňuje strach a obavy z porodu a předpokládané porodní bolesti; vjem bolesti se šíří směrem nahoru a do stehen, je provázena třesem, slabostí, závratí či paralýzou jak v tělesné, tak v duševní oblasti; k úlevě dochází předklonem, pohybem a vymočením se.
• ACONITUM NAPELLUS 30 C – akutní lék při porodní bolesti vyvolávající zděšení, šok; bolest se zhoršuje chladem a dotekem (zlepšení teplem); je doprovázena náhlou ztrátou sil, neklidem a vyjadřováním intenzivního strachu (ze smrti).
• ARGENTUM NITRICUM 15, 30 C – bolest je vnímána jako prudká, útrobní, bodavá; způsobuje akutní stres se ztrátou kontroly a rovnováhy, s úzkostí, nervozitou, chaotičností (rodička nekoordinovaně pobíhá); průjem; zhoršuje se v poloze na pravém boku a teplem; zlepšuje se chladným obkladem, pohybem a tlakem; lék je vhodný u žen se snahou o dokonalost, s orientací na výkon; s často mužským stylem oblékání se.
• PULSATILLA 15, 30 C – pomáhá u žen zvýšeně emotivních, plachých, působících křehce, se zhoršenou schopností adaptace; bolest je vnímána jako prudká, dlouhá, stěhovavá; je provázená plačtivostí, chladnými akry; ke zlepšení napomáhá čerstvý vzduch, pohyb, masáže, podpora, útěcha a kontakt s blízkou osobou; u ženy je často nedostatečná hydratace (nemá žízeň).
• CHAMOMILLA VULGARIS 15, 30 C – indikací je vjem kolikovité, nesnesitelné bolesti a špatná adaptace ženy na ni (při kontrakcích přecitlivělost, podrážděnost, pláč s křikem, agresivita, i vulgarismy), horší v noci; žena je temperamentní a žádá okamžitou úlevu od bolesti, ale „nic a nikdo jí není dost dobrý“; situaci zhoršuje dotek; zlepší se pozorností a houpavým pohybem (na míči, porodní tanec v páru).

Přeji Vám dny naplněné radostným plynutím.

Autorka je odborná asistentka.