Britské Vánoce

Britská "kids" se tedy musí těšit o den déle, za to jim však dárky do ponožky přináší Santa Claus komínem už ráno.

Dárky se sice nadělují později než u nás, stromeček se však zdobí klidně už 1. prosince, "abychom si to víc užili", říkala paní z mé bývalé au-pairské rodiny. (Já si to zametání jehličí také ohromně užívala.) Ne, že by to nemělo něco do sebe, ale není to ta pravá romantika, kdy se nejprve rodiče ráno 24. pohádají, že stromek je ještě na garáži, nemůžeme najít řetězy, žárovičky nesvítí a do toho hudruje babička, že jsme všechno měli připravit včera večer, jak ona ostatně tvrdí každý rok.

Pak za sledování Pyšné princezny přemisťujeme duté a krémové figurky v poměru 1:1 střídavě na stromek a do pusy. Britové jsou o tohle ochuzeni, protože nejenže nemají prince Miroslava, dokonce na stromek ani cukroví příliš nevěší.

Dárky se pod stromečkem (nezřídka umělým) shromažďují už od té doby, co je ozdoben, tedy ne jako u nás ve večeru V. Výhodou pro děti je, že mohou dárky každý den ohmatávat a tipovat, co se asi pod luxusním papírem bez mašle (tady se nemašluje) skrývá, my se sestrou to však měly jednodušší - najisto jsme šly do šatnové skříně, kde mamka dárky tajně schovávala, a všechno si pěkně za tepla a světla prohlédly.

Mluvíme-li o dárkách, je vhodné zde upozornit na jednu místní zálibu, tzv. karty. V podstatě se jedná o přáníčka (nikoli pohledy!) - cards - ale Češi zde žijící to překládají pouze a jedině jako "karty", proto se i já tohoto nesprávného zaběhlého překladu přidržím. Takže dáváte-li tu komukoli k čemukoli dárek, je nejen vhodné, ale přímo povinné k dárku přiložit kartu, do níž se napíše gratulace, pár hřejivých slov a podepíšete se, aby vám pak osoba dotyčná mohla poslat děkovnou kartu. Také chcete-li někomu jen popřát, nestačí jen potřepat pravicí, bodře poplácat po rameni a prohodit něco rádoby vtipného plus "všechno nejlepší", nikoli - místo toho dáte kartu. O masové oblibě tohoto vynálezu svědčí fakt, že tu existují stovky obchodů, specializovaných na karty, a stojánek s přáníčky naleznete v každém sebeprťavějším obchodě se smíšeným zbožím.

Tradičním vánočním jídlem je oběd, k němuž se jak známo servíruje krocan, tradičně vycpaný cibulí smíchanou se sušenou šalvějí. Jako příloha se podávají opečené brambory, brusinky a vařená zelenina. Aby krůta nebyla moc "suchá", polévá se gravy, omáčkou vytvořenou z granulých přelitých horkou vodou.

Po obědě se podává vánoční pudink, o němž v Čechách kolují téměř hororové pověsti, ale když jsem ho jednou po modlitbě ochutnala, zachutnal mi. Rodičům v Čechách ovšem nechutnal a dodnes o něm hororové pověsti vypráví.

Vánoční pudink s lístky cesmíny, tradičního symbolu Vánoc.

Kapříky tu neznají, ale prý se dají objednat. Jednou jsem se snažila v mé bývalé aupairské rodině vyprávět, že u nás přinášíme ryby domů živé a a pak je máme nějakou dobu ve vaně, než je tatínek klepne a podřízne. Vůbec mi to nevěřili a paní mi řekla, že je se mnou vážně legrace.

O pečení 15 druhů cukroví nemůže být ani řeč. V obzvlášť spořádaných rodinách upečou jakési sušenky, většinou se to však řeší kupovanými vánočními koláčky, mince pies, které obsahují kandované ovoce a koření. Mimochodem je to moc dobré.

Osobně mi přijde, že v českých zemích jsou Vánoce mnohem slavnostnější, mají krásnou a tajuplnou atmosféru. Vánoce v Británii jsou spíš veselé a dovádivé. O tom svědčí už třeba tradice vánočních crakerů. Jedná se v podstatě o tubu z barevného papíru. Před jídlem se cracker chytne za oba konce a tahá se, až se ozve maličká petardička a z tuby vypadne papírová korunka, dáreček nebo hračka (kvalita závisí na ceně crackeru) a papírek s anekdotou.

Co dodat na závěr? Po anglicku snad už jen "Merry Christmas and a happy new year!", tj. Veselé Vánoce a šťastný nový rok!