Zdravé nohy od dětství

V dětství pozorujeme nárůst pacientů s různými potížemi nohou, bolestmi zad a změnami postavení páteře. Prevenci a léčbě těchto stavů je věnována malá pozornost nejen ze strany zdravotníků, ale i ze strany rodičů. Dolní končetiny některých děti, se kterými se setkávám ve své ordinaci, vypadají, jakoby je nikdy neviděl lékař a snad ani jejich rodiče. Nesprávné postavení nohy dítěte má vliv nejen na onemocnění nohy, ale i na onemocnění kloubů, zad a má zásadní vliv na vznik špatných pohybových stereotypů. Ty se většinou na zdraví projeví až po několika letech, kdy je náprava vzniklých škod velmi nákladná a obtížná. Také nošení nevhodné a špatně tvarované obuvi způsobuje již u dětí řadu deformit nohy. Důkladným vyšetřením nohou dítěte na plantoskopické desce (viz foto) můžeme snadno a rychle odhalit počínající nebo již existující patologii nohy a doporučit další postup. Řešením špatného postavení nohou zejména u dětí je sestavení vhodného cvičení nebo (pokud je stav již velmi špatný) individuální vložky do bot. Ty se zhotovují na míru nohy dítěte, splňují požadavky na správnou korekci patologie nohy a z biomechanického hlediska umožňují správný pohyb dětské nohy. Měli bychom proto již od dětství věnovat pozornost pohybové výchově a životnímu stylu našich dětí, sledovat tvar a funkci jejich nohou a včas se případně poradit s odborníkem.

Čeho si všímat

Při prohlídce nohou dětí bychom si měli všímat, zda nemají například vbočené (valgózní) postavení patní části nohy. To sledujeme v poměrně často ve všech věkových třídách. Vbočená pata předchází vzniku, nebo doprovází podélně plochou nohu. Dále je častá dětská plochá noha, což je oploštění vnitřní podélné klenby. To, zda plochá noha vznikne, může každý z nás podstatnou měrou ovlivnit – např. správným výběrem obuvi a dobrou péči o nohy (cvičení). Objevuje se od nejútlejšího věku až do stáří. Pokles nožních kleneb se projevuje zvýšenou únavou nohou, pálením a někdy i tupou bolestí na přední straně bérce, v průběhu dlouhého předního svalu holenního.

U dětí můžeme najít také vysoké (lukovité) postavení chodidla. To se stává viditelné až v časném školním věku (po involuci tukového polštáře) a vyskytuje se poměrně často – u 4 až 8 % dětí. Projevuje se extrémním vyklenutím podélné klenby, přičemž přední příčná klenba je obvykle snížená. Její lehčí stupeň, vysoký nárt, je poměrně častou vadou v populaci a mnohdy znesnadňuje nákup běžné obuvi. Achillova šlacha bývá zkrácená, noha je málo pružná, někdy bolestivá.

Někdy u dětí také pozorujeme vbočený palec, který většinou vzniká nošením příliš špičaté obuvi s vysokým podpatkem. U malých dětí může vbočení vzniknout, když nosí příliš těsné punčocháče a ponožky. U této deformity dochází k úchylce postavení palce, ten se stále více přiklání k ostatním prstům, u těžších vad se dokonce podsouvá pod druhý prst.

Nošením prostorově nevhodné obuvi, nejčastěji krátké nebo nadměrně špičaté, vznikají další deformity prstů, jako jsou kladívkovité prsty, drápovité prsty, přeložený prst nebo vybočený malík. Tyto změny nohou mají vliv na chůzi v dospělosti a i když nejsou tak časté, jsou neméně závažné. Nošením tvarově, velikostně či materiálově nevhodné obuvi vznikají u dětí otlaky, které vznikají při střídavém působení tlaku obuvi na kůži, která na tlak reaguje zesílením rohové vrstvy pokožky. Projevuje se oválným, plochým hrbolem, který je na pohmat tvrdý. Pokud se nezanítí, nebo netlačí na hluboká citlivá místa, není bolestivý. Toto onemocnění kůže je vůbec nejčastější se vyskytující poškození kůže nohou.

S přibývajícím se věkem se zvyšuje u dětí, zejména těch, které navštěvují veřejné lázně a bazény, výskyt bradavic. Ty patří mezi virová kožní onemocnění nohou, způsobená drobnými mikroorganismy (vyskytují se až v 60 známých typech). Velké množství dětí má plesnivé nohy. K plísňovým zárodkům se dostanou dětské nohy na místech, jako jsou plavecké bazény, sportovní šatny, umývárny, ale také pískové pláže. Plísně snadno přežívají také ve vnitřních záhybech obuvi, ve tkanině punčoch a ponožek a není snadné je odstranit. Nohy, které jsou dlouhé hodiny uvězněné ve špatně větraných botách, zejména je-li to obuv ze syntetických materiálů, jen stěží odolávají plísňové agresi. Mnoho dětí je rovněž postiženo vrozenými ekzémy, nebo alergickými reakcemi kůže na látky obsažené v materiálech obuvi.

Chraňte dětské nožičky

Asi jedna třetina prvňáčků přichází do školy s nohama různě poškozenýma v důsledku nedostatečného pohybu nebo nošení nesprávné obuvi. Jedná se často o levnou dovozovou obuv z asijských zemí, prodávanou na tržištích, která mnohdy nesplňuje ani ty nejzákladnější požadavky zdravotní nezávadnosti. Také kvalitní obuv může ale poškodit nohu dítěte, pokud není vybrána správná velikost a šířka, nebo se nerespektuje účelovost obuvi. Velmi důležitá je tedy také odborná pomoc a asistence kvalifikovaného prodejce při nákupu zdravotně nezávadné a padnoucí dětské obuvi.

Nohy s poškozenými klenbami a vadným postavením paty vyžadují dobrou profylaktickou obuv, které je na trhu nedostatek. Kromě hygienické nezávadnosti je velmi důležitá i správná konstrukce dětské obuvi z hlediska podiatrického, ortopedického a bezpečnosti při používání. Hovoříme o tzv. minimálních lékařských požadavcích na konstrukci dětské obuvi, k nimž patří zejména dostatečný prostor pro nohu v obuvi, hlavně v její prstové části, dokonalá ohebnost obuvi, hlavně v místě prstních kloubů nohy, úměrná výška podpatku, kolmé postavení osy patní části obuvi, pevný a dostatečně dlouhý opatek, tlumení nárazu nohy při nášlapu, vyhovující materiál z hlediska hygienicko-zdravotnického a malá, resp. přiměřená hmotnost obuvi.

Prodavači certifikované dětské obuvi by měli mít základní podiatrické znalosti (např. Česká podiatrická společnost školí zájemce v podiatrickém minimu viz www.podiatrie.cz).

Můžeme najít přímou souvislost mezi stavem duše a nohama. Každé dítě reaguje na stresovou situaci vlastním způsobem. Většinou odevzdáním se nebo napětím, vzpourou, či rezignací. Otisk těchto emočních reakcí přečteme po letech ve stavu chodidel, které jsou potom vyklenuté nebo ploché nebo mají některou z ostatních popsaných deformací.

Autor je fyzioterapeut, viceprezident České podiatrické společnosti.