Probiotika ve výživě kojenců a dětí

V 17. století Antoni van Leeuwenhoek sestrojil jednoduchý mikroskop a umožnil lidstvu poznání úplně jiného světa, světa mikroorganizmů. O dvě stě let později Louis Pasteur učinil množství unikátních vědeckých experimentů zaměřených na úlohu baktérií a ostatních mikroorganizmů. S těmito a mnohými dalšími výzkumy věda dospěla ke zjištění, že mikroorganizmy jsou všude okolo nás a bez nich by nebyl život. Interakce člověka s prostředím zabezpečuje i součinnost a soužití člověka s mikroorganizmy.

Tělo zdravého člověka je osídleno obrovským počtem mikroorganizmů, které se nacházejí zejména v kůži, v ústní dutině, na sliznicích horních dýchacích cest a v gastrointestinálním traktu. Odhaduje se, že se lidské tělo skládá z 10¹⁴ buněk, avšak z toho počtu až 90 % tvoří mikroorganizmy, převážně bakterie. Z nich se největší množství nachází právě v zažívacím traktu.

Horní části zažívacího traktu (žaludek a tenké střevo) jsou bakteriemi relativně málo osídlené. Nejvíc mikroorganizmů se nachází v tlustém střevě, kde vytvářejí tzv. střevní mikroflóru. V tlustém střevě je přibližně 1-1,5 kg baktérií (400-500 různých druhů), jejich počet až desetinásobně převyšuje počet vlastních buněk celého těla člověka. Jeden gram tlustého střeva obsahuje 150krát víc baktérií, než je lidí na světě.

Tyto mikroorganizmy nejsou jen pasívními kolonizátory tlustého střeva, ale spolu se střevem a lymfatickým systémem střeva vytvářejí ucelený ekosystém, který plní mnohé významné funkce při zpracování potravy a při udržování fyziologické rovnováhy organizmu a má svůj význam i při vývoji imunitního systému. Tento ekosystém se podílí na látkové výměně cukrů, bílkovin, žlučových kyselin, některých hormonů a má vliv na odstraňování mnoha škodlivin.

Metabolický potenciál střevní mikroflóry je mimořádně velký, počtem biochemických reakcí a transformací je možné ho přirovnat k aktivitě jater.

Složení střevní mikroflóry

Baktérie osídlující střevo můžeme rozdělit na dvě skupiny: ty, co jsou člověku užitečné, a baktérie potencionálně škodlivé. Užitečné baktérie zabraňují růstu škodlivých mikroorganizmů, podporují imunitní systém, zlepšují trávení a vstřebávání mnohých živin a zabraňují choroboplodným procesům ve střevě. Naopak potencionálně škodlivé baktérie vedou ke vzniku průjmových onemocnění, k převaze hnilobných procesů ve střevě a podporují vznik mnohých toxických a rakovinotvorných látek. V našem střevě se nacházejí obě dvě skupiny mikroorganizmů, které jsou v neustálém boji o moc. A právě tento souboj o místo na střevní sliznici vede k rozvoji střevního imunitního systému, který je třetí největší složkou systému obranyschopnosti našeho těla.

Jakékoli průjmové onemocnění, antibiotická léčba, špatná životospráva, nedostatek vlákniny ve stravě mohou vést k narušení rovnováhy, přemnožení škodlivých baktérií a narušení imunitních mechanizmů.

Vývoj střevní mikroflóry a její význam

Do začátku porodu je organizmus dítěte sterilní a až během porodu se dostává do kontaktu s prvními mikroorganizmy okolního prostředí. Při přirozeném porodu je to vaginální flóra matky. Následné přikládání k prsu a kojení vede k rychlému osídlení střevní sliznice zdraví prospěšnými bifidogenními baktériemi a laktobacily. Mateřské mléko totiž obsahuje zvláštní druh rozpustné vlákniny, tzv. prebiotika, která jsou výživou právě pro tento druh baktérií. Dítě porozené císařským řezem se kolonizuje baktériemi z okolí později, díky sterilnímu prostředí na operačním sále. Novější poznatky poukazují právě na významný vliv mikrobiálního prostředí první hodiny po porodu na vývoj imunitního systému. Při nepříznivém prvním bakteriálním osídlení je slizniční imunitní systém dítěte vystaven různým negativním stimulům, což může být jednou z příčin vzniku alergie v pozdějším věku.

Kojené dítě je tedy ve výhodě, protože u něho brzy začínají ve střevě převládat bifidobaktérie a laktobacily, které mají na dítě ochranný účinek. Zvyšují odolnost proti vzniku střevní infekce a stimulují imunitní systém. Naopak u nekojených dětí se ve složení střevní mikroflóry objevuje kromě bifidobaktérií také vyšší počet kolonií potencionálně choroboplodných baktérií. Střevo kojence nemá ještě dostatečně vyvinutou slizniční bariéru. Střevní sliznice a její funkce jsou nezralé. Následkem toho je střevo ve zvýšené míře přístupné pro různé nezpracované potravinové alergeny (např. alergeny kravského mléka). Z těchto důvodů je taktéž velmi důležité složení střevní mikroflóry právě ve prospěch bifidobaktérií a laktobacilů - baktérií mléčného kvašení, které ochraňují a udržují střevní slizniční bariéru a zabraňují přístupu různých alergenů z potravy.

Při postupném přechodu dítěte na smíšenou stravu se složení střevní mikroflóry zvolna mění, ve věku dvou let se již podobá složení dospělých. I v tomto období má výživa klíčový vliv na mikrobiální složení střeva. Moderní životní styl výživy (zvýšená konzumace rafinované a chemicky zpracované potravy s vysokým obsahem tuků a jednoduchých cukrů, díky různým technologickým postupům ochuzená o mnohé důležité látky, potrava s množstvím syntetických aditiv) přispívá k narušení rovnováhy v ekosystému střeva a může mít velký podíl na vzniku různých onemocnění.

Mikrobiální rovnováhu narušuje také stárnutí organizmu, ve vyšším věku počet příznivých baktérií mléčného kvašení klesá a stoupá počet škodlivých (tzv. koliformních baktérií a enterokoků). Vzhledem k procesu stárnutí se snižují také imunitní funkce, zpomaluje se trávení, zvyšuje se náchylnost ke vzniku různých onemocnění. Jednou z možností, jak zpomalit tento proces, je úprava bakteriálního osídlení střeva. Tak, jak to formuloval známý ruský vědec a nositel Nobelovy ceny Mečnikov (1908): stárnutí organizmu je způsobeno "otrávením organizmu toxickými produkty škodlivých baktérií ve střevě". Poukazoval na dlouhověkost ruských rolníků, kteří se živili kysanými produkty z mléka, čímž si udržovali příznivou střevní mikroflóru a "dlouhou mladost".

Po zjištění, že střevní mikroflóra může mít významný vliv na zdraví člověka, byl o ni projeven zvýšený zájem. Naší snahou je, aby v těle zvítězily ty baktérie, které jsou pro nás prospěšné. Pro tento účel mohou posloužit probiotika.

Co jsou to probiotika?

Probiotika jsou živé organizmy, které mají po požití schopnost uchytit se ve střevě a pozitivně ovlivňují zdraví. Za probiotika považujeme především baktérie mléčného kvašení (bifidobaktérie, laktobacily…), ale i některé koky (Enterococus faecium a Streptococus termophilus) a určité druhy kvasinek, které jsou schopné stimulovat mechanizmy obranyschopnosti (imunitního systému), produkovat antimikrobiální substance a vyznačovat se schopností ovlivňovat víceré metabolické aktivity (produkce vitamínů, lepší zpracování mléčného cukru - laktózy, snížení hladin cholesterolu, pomoc při trávení, atd.).

Udržování příznivé střevní flóry potravinovými doplňky, které obsahují probiotika, není jen moderním trendem výživy, ale i přirozeným způsobem upevňování zdraví a životní pohody. O tom svědčí také perská verze Bible, která dlouhověkost Abraháma připisuje konzumaci kysaných mléčných produktů s obsahem probiotik a prebiotik (tyto dnes označujeme jako funkční potraviny…).

Zdravotně prospěšné účinky probiotik byly potvrzeny mnohými studiemi. Kromě toho, že probiotika mají být součástí zdravé životosprávy a mají preventivní význam, mohou se používat také léčebně při mnohých těžkostech. Často se stává, že se u dítěte po průjmovém onemocnění, případně po antibiotické léčbě, objeví bolesti bříška, plynatost a občas i objemná zapáchající stolice. Příčinou bývá tzv. střevní dysmikrobie, kdy dochází k narušení rovnováhy střevních baktérií. Zde je na místě právě podávání probiotik ve větším množství, které zabezpečí úpravu ztracené rovnováhy. Zkušenosti prokázaly, že probiotika se osvědčila i při léčbě akutních infekčních průjmů, které rychleji odezní, potlačí škodlivé baktérie (i tak obávané, jako je salmonela), které průjmové onemocnění způsobily. Zároveň stimulují imunitní systém, což má příznivý vliv na odeznění infekce.

Dalším důležitým účinkem probiotik je ovlivňování přirozené obranyschopnosti organizmu. Je třeba si uvědomit, že střevo je velmi důležitou součástí imunitního systému. Kontakt potravy, kterou konzumujeme, s naším organizmem zabezpečuje právě střevo, které je významnou obrannou hradbou před škodlivým působením mnohých součástí potravy. Je až neuvěřitelné, jak je střevo velké: kdybychom ho rozprostřeli, jeho plocha by (u dospělého člověka) zaujímala asi 250 m2, což je velikost hřiště. Tak velkou plochou prochází množství potravy a cizorodých látek v ní obsažených. Organizmus člověka je může tolerovat a naučí se s nimi existovat, ale na druhé straně na ně může odpovídat obrannou reakcí. Ta se projeví nejen ze strany zažívacího traktu, ale výsledkem může být i vznik alergického onemocnění. Probiotické baktérie žijící ve střevě mohou přímo zasahovat a ovlivňovat procesy, které se ve střevě odehrávají. Upravují porušenou střevní rovnováhu, stimulují vylučování imunoglobinů a protizánětlivých substancí, podporují mechanizmy přirozené imunity a dokáží navodit toleranci na potravinové alergeny. Jejich význam spočívá nejen v prevenci, ale i v léčbě mnohých alergických onemocnění. Největší zkušenosti jsou s léčbou atopického ekzému. Existují například studie, které dokazují zlepšení kojeneckého ekzému při podávání umělého mléka obohaceného probiotiky, navíc s upravenou štěpenou bílkovinou kravského mléka. Známý je také příznivý vliv probiotik na průběh virových průjmů u malých dětí. Zkracují dobu trvání onemocnění, zmírňují jeho průběh a snižují četnost těchto nákaz. Neméně zajímavá je informace, že laktobacily potlačují růst Candida albicans - střevních kvasinek zodpovědných za reinfekci při vaginální mykóze.

Studie uskutečněná ve Švýcarsku zase dokazuje, že u dobrovolníků, kteří konzumovali kysané mléko, došlo k redukci potencionálně choroboplodné flóry (např. zlatý stafylokok) v oblasti horních dýchacích cest. Tento výsledek též poukazuje na spojitost mezi střevním lymfatickým tkanivem a lymfatickým tkanivem dýchacích cest.

Co jsou to prebiotika?

V souvislosti s probiotiky se můžeme setkat s termínem prebiotika. Prebiotika nejsou baktérie, ale nestravitelné části potravin, jejichž konzumace podporuje růst přirozených probiotických baktérií, jež se ve střevě nacházejí. Prebiotickými účinky se vyznačují nestravitelné oligosacharidy (např. inulín). Zdrojem nestravitelných oligosacharidů jsou: chřest, pórek, pšenice, rýže, čekanka, pampeliškové listy nebo topinambur.

Při průchodu trávicím traktem nedochází k jejich štěpení, ale dostávají se do tlustého střeva. Zde jsou fermentovány a kromě jiného využívány jako zdroj energie právě bakteriémi prospěšnými zdraví. Jsou jakousi potravou pro probiotické baktérie a napomáhají jejich množení. Působení probiotik a prebiotik je tedy v konečném důsledku v zásadě stejné (modulace střevní mikroflóry a upřednostňování žádoucích druhů baktérií).

POTRAVINY S PŘÍZNIVÝM VLIVEM NA STŘEVNÍ MIKROFLÓRU

MATEŘSKÉ MLÉKO

Kojení je nepochybně nejpřirozenější stravou novorozence a kojence. Svým složením plně odpovídá potřebám nezralého a vyvíjejícího se organizmu. Jedním z příznivých účinků mateřského mléka je jeho bifidogenní účinek. Podporuje růst příznivých baktérií ve střevě (bifidobaktérií).

PŘÍPRAVKY KOJENECKÉ VÝŽIVY

Pro děti, které nemohou být z různých důvodů kojeny, jsou určeny přípravky kojenecké výživy. Výrobci se snaží složení kojenecké výživy ve všech složkách co nejvíce připodobnit mateřskému mléku. Součástí toho je i snaha upravit umělou výživu tak, aby se složení střevní mikroflóry nekojeného dítěte podobalo co nejvíce složení flóry dítěte kojeného. Důležitá je modifikace dosavadních kojeneckých mlék, a to nejen počátečních, ale i pokračujících, jako i modifikace mlék určených pro výživu batolat. Na základě nových poznatků a vývoje nových trendů ve výživě vznikly nové mléčné preparáty obohacené o probiotika nebo prebiotika.

MLÉKA OBOHACENÉ PROBIOTIKY

K přípravkům mléčné výživy patří mléko obohacené probiotickými baktériemi Bifidobacterium lactis a Streptococus thermophilus. Bifidobaktérie jsou do mléčné stravy přidávány spolu s ostatními vitamíny a minerály na konci výrobního procesu. Díky technologickému postupu při zpracování jsou bifidobaktérie schopny přežít proces výroby, transport a skladování. Obnovují svou aktivitu až v čerstvě připraveném mléku, a proto se do organizmu dostávají v plnohodnotném stavu. Jak již bylo zmíněno, studie na velkých skupinách dětí potvrdily, že konzumace takových přípravků kojenecké výživy, obohacených o probiotika, má význam zejména v prevenci průjmových onemocnění. U dětí, které pily tato mléka, se průjmová onemocnění vyskytovala v podstatně menší míře než u kontrolní skupiny dětí, které dostávaly běžnou dětskou výživu. Konzumace mléka obohaceného o probiotika se ukázala důležitá i u kojenců s atopickým ekzémem. Děti s atopickým ekzémem, které dostávaly mléko speciálně upravené pro alergiky (hypoalergenní) a obohacené o probiotika, měly jednoznačně lepší nález na kůži než děti, které dostávaly mléko sice speciálně upravené, ale neobohacené probiotiky.

FUNKČNÍ POTRAVINY

Dnes už známe i potravinové složky, které příznivě ovlivňují zdravotní stav a snižují riziko vzniku vícerých, i závažných onemocnění. Takové potraviny, které mají nejen svou nutriční hodnotu, ale i význam pro zdraví, nazýváme funkčními potravinami. Na západě 70 % funkčních potravin tvoří právě potraviny s obsahem probiotik, prebiotik a symbiotik, které se přidávají do různých potravinových výrobků. Typickým příkladem těchto potravin jsou mléčné zakysané produkty.

"Nejsou baktérie jako baktérie" a navíc jsou některé i velmi chutné. Proto dopřejme svým dětem, aby složení jejich stravy odpovídalo kritériím zdravé výživy. S konzumací probiotik je potřeba začít už od útlého věku, tím se velmi ovlivní další správný vývoj dítěte a upevňování jeho zdraví. Probiotika prospívají nejen našim dětem, ale i nám, rodičům, a navíc, jak řekl Mečnikov - možná nám i prodlouží mládí.

Co ničí probiotické baktérie ?

Každá léčba antibiotiky znamená vážný zásah do složení mikroflóry. Uskutečněné studie dokazují, že obnova zdravé střevní flóry po jejich doužívání může trvat až tři týdny. Tedy nejméně tak dlouho trvá i oslabení obranyschopnosti dítěte. Vyvstává zde otázka, zda nedáváme děti po překonání infekce příliš brzy do kolektivu. Jsou vlastně ve stavu imunodeficience. I to je jeden z důvodů recidivujících respiračních infekcí. Průjmová onemocnění pochopitelně též mění mikroflóru ve střevě. V neposlední řadě je to strava, která v případě, že je nevhodná, mění poměr baktérií směrem k hnilobným (strava s vysokým obsahem bílkovin). Některé studie dokazují, že krátce po přerušení užívání probiotik klesá významně jejich podíl ve střevě, a tak je jejich trvalý přísun v potravinách žádoucí.

Věděli jste, že?

Odborníci doporučují zároveň s ukončením antibiotické léčby zvýšený příjem kysaných mléčných výrobků s probiotickou kulturou s cílem obnovení přirozené střevní mikroflóry. Existují také potravinové doplňky obsahující probiotika, které se podávají po určitou dobu po ukončení antibiotické léčby například ve formě nápoje, což je zvlášť vhodná forma pro malé děti.

Na závěr…

Slyšeli jste už o tzv. hygienické hypotéze? Na základě studií uskutečněných v posledním desetiletí je možné předpokládat, že jednou z příčin nárůstu výskytu alergických a imunologických onemocnění je nevyvážená expozice mikroorganizmům v raném věku. Tedy vyhýbání se kontaktům s mikroorganizmy a "léčba" každé banální bakteriální infekce antibiotiky není cestou k posílení zdraví, ale právě naopak. Podpora imunity pomocí přírodních zdrojů (i cestou konzumace prebiotik a probiotik) je tou správnou volbou. Nejméně se spleteme, budeme-li se ve snaze pozitivně ovlivnit naše zdraví obracet k přírodě a přírodním přípravkům. Zdroj zdraví je v nás a okolní přírodě. Hledejme jej…

Článek je z únorového čísla časopisu Máma a já. Obsah čísla najdete zde.

Získejte předplatné i dárek z MÁMA a já! Objednejte si v období od 29.1.2007 do 28.2.2007 na jeden rok předplatné časopisu MÁMA a já a získejte automaticky dáreček: láhev Avent o obsahu 125 ml.

Časopis si můžete předplatit i prostřednictvím internetu zde.