Těhotné baculky: mýty a pravda o obezitě v těhotenství

„V jiném stavu se musí jíst za dva. Velká ňadra znamenají hodně mléka.“ Takové a podobné pravdy a polopravdy kolují mezi budoucími maminkami. Kolik je na nich pravdy?

Nadbytečná kila – tedy ne nějaký ten faldík navíc, ale skutečná obezita – jsou v těhotenství určitě nepříjemná. Obezita sama o sobě tělo zatěžuje a změny, kterými tělo ženy v těhotenství prochází, k této zátěži dodají své.

Jaké mýty se o těhotenství baculatých žen tradují a co je naopak pravda? Troufnete si hádat?

MÝTUS Č. 1

Obézní ženy trpí nedostatkem vitamínů.

PLATÍ

Ačkoliv laikovi se může zdát, že „dobře živenému“ člověku nemůže nic podstatného ve stravě scházet, opak je pravdou. Jen si vzpomeňte na známý televizní pořad Jste to, co jíte – odborníci na výživu v něm často vysvětlují překvapeným lidem, že navzdory jejich vysoké hmotnosti jsou vlastně podvyživení, že jim chybí důležité živiny. A to je problém, protože v těhotenství může nedostatek některých prvků nebo vitamínu způsobovat komplikace. Podle materiálů, které zveřejnila univerzita v Rochesteru, má téměř každá čtvrtá těhotná extrémně baculatá žena nedostatek kyseliny listové, a čtyři procenta z nich trpí nedostatkem vitamínu B12. To je na pováženou, když si uvědomíme, že některé z těchto vitamínů mají velký význam pro zdraví dítěte ještě před samým početím.

Právě zmiňovaná kyselina listová snižuje riziko vrozených srdečních vad a poškození páteře. Jiné vitamíny a stopové prvky, třeba železo a vápník, jsou zase nepostradatelné pro správný růst a vývoj dítěte.

Jak je vůbec možné, že v našich podmínkách, kdy rozhodně netrpíme hlady, může mít přesto někdo závažný nedostatek živin? Nedostatek vitamínů totiž nesouvisí ani tak s množstvím jídla, které sníme, jako s jeho kvalitou. Obézní ženy často nijak neholdují zdravé stravě. Místo celozrnného pečiva, ovoce a zeleniny sahají spíš po polotovarech, rychlém občerstvení nebo po jiných kalorických, ale na kvalitní živiny chudých potravinách. Lékaři proto upozorňují, že ještě více než všichni ostatní by ženy, které plánují těhotenství nebo už jsou v jiném stavu, měly jíst zdravý mix ovoce, zeleniny, bílkovin a kvalitních uhlovodanů.

Bohužel to není zrovna ten typ potravin, po kterém s oblibou sáhnete, pokud se přejídáte.

Takový dortík s krémem je pro přejídání určitě lákavější než mrkev, aspoň obvykle. Určitě je proto víc než namístě poradit se o vhodném jídelníčku s lékařem, a zeptat se i na případné doplnění vitamínů a stopových prvků ve formě vitaminových doplňků.

MÝTUS Č. 2

Obézní žena by měla během těhotenství přibrat nejméně 6 kg.

NEPLATÍ

Podle posledních výzkumů, které se týkají váhového přírůstku u obézních maminek, hrozí těmto ženám, pokud během těhotenství ke své nadváze ještě nadměrně přiberou, velké riziko komplikací. Patří sem riziko předčasného porodu, nutného císařského řezu, nadměrná hmotnost novorozeného dítěte i nízká hladina cukru v krvi.

Pokud tedy otěhotní žena s velkou nadváhou, je pro ni i pro dítě výhodnější, když během těhotenství už nijak dramaticky nepřibírá. I tady je víc než vhodné poradit se s gynekologem.

MÝTUS Č. 3

Riziko spontánního předčasného porodu je u obézních žen vyšší.

NEPLATÍ

I tohle tvrzení je populární omyl, přestože je pravda, že riziko předčasného porodu u obézních žen skutečně existuje. Týká se ale situace, kdy lékaři musí těhotenství předčasně ukončit kvůli různým komplikacím na straně matky. Častou příčinou bývají komplikace v souvislosti s matčinou cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem. Ovšem trochu paradoxně je riziko spontánního, tedy uměle nevyvolaného porodu u obézních maminek o dvacet procent nižší než u ostatních žen.

Všeobecně přijímané vysvětlení bychom hledali marně. Někteří lékaři se každopádně kloní k názoru, že tato „ochrana“ před spontánním předčasným porodem nějakým způsobem souvisí s hormonálními změnami, kterými obézní žena prochází a které riziko předčasného porodu snižují.

MÝTUS Č. 4

Respirační onemocnění u obézních maminek zvyšuje riziko dalších komplikací, například preeklampsie.

PLATÍ

Tohle tvrzení je bohužel pravdivé. Obézní ženy čelí většímu riziku komplikací v souvislosti se zhoršením zdravotního stavu při astmatu nebo obstrukční spánkové apnoe. Více než třicet procent z nich, tedy každá třetí obézní žena, která trpí astmatem, se v těhotenství musí vypořádat se zhoršením své chronické nemoci. Toto riziko je téměř dvaapůlkrát vyšší než u neobézních žen. A respirační obtíže jsou jen jednou částí mozaiky problémů, které vedou ke zhoršení zdravotního stavu. Je proto velmi důležité dostat astma nebo jiné dýchací obtíže pod kontrolu včas, pokud možno dřív, než žena otěhotní.

MÝTUS Č. 5

Obézní ženy mají více mléka a déle kojí.

NEPLATÍ

Podle zahraničních studií tomu tak rozhodně není. Naopak, obézní maminky mají s kojením často větší problémy než ostatní. Podle statistických údajů kojí méně často a kratší dobu než neobézní maminky.

Jen osmdesát procent z nich začíná kojit a jen méně než padesát procent v kojení pokračuje po šestém měsíci. Je to dvojnásobná škoda, vždyť kojení nemá nepopiratelně pozitivní přínos jen pro dítě, ale i pro maminku, a to včetně snazšího hubnutí po porodu.

Populární představa, rozšířená napříč generacemi, si spojuje velká ňadra s velkým množstvím mléka. I to je omyl. Velká ňadra totiž ve skutečnosti mohou být pro kojení spíš nevýhodou. Někdy ženám s velkými ňadry trvá déle, než se spustí mléko, a ani mléka nemusí být tolik, jak by se podle velikosti dalo očekávat. Také případný předčasný porod, ke kterému se museli lékaři rozhodnout kvůli zdravotním komplikacím, může znamenat delší separaci dítěte od matky, pokud je dítě nutné umístit na jednotce intenzivní péče. Tento fakt, ve spojení s vyšší mírou komplikací na straně maminky a vyšším podílem císařských řezů (některé studie uvádějí až o 50 %), může způsobit, že je pro obézní ženy kojení obtížnější.

Nicméně bez ohledu na výše řečené je každé těhotenství individuální a stejně jako všechny ostatní, i maminky s velkou nadváhou mohou mít normální, klidné a nekomplikované těhotenství.

Jen je třeba větší ostražitosti ze strany lékařů.

zdroj: ScienceDaily