Kvůli dceři zůstaň!

Chápu - sama jsem neprožila, takže si to peklo umím jen těžko představit, ale dobře znám dva lidi, kteří se snaží překlepat a přežít ze dne na den.
Jedna je z toho snad venku (ač se to nikdy nedá říct s jistotou)

Jedno vím - lze se z toho vyhrabat, ale chce to spoustu sil, což je problém, protože musíš být strašně vyčerpaná.
Neuvažovalas o léčebně? Netvrdím, že je to 100% pomoc, ale vypadneš z "běžného" života, bude jiný režim, jiní lidé..nevím...

Každopádně už kvůli té malé zůstaň na světě. Nemyslím, že Pánbůh neodpouští sebevrahům, ale s tím dítětem se to povleče celý jeho život.
Je to strašnější trauma než rozvod nebo "normální" úmrtí maminky a je jedno, kdy se dozví úplnou pravdu.
Sousedovic děti jsou sirotci - máma se jim zastřelila, když jim bylo 4 a 5 let - musí s tím žít, doposud se jim občas posmívají děti, litují je dospělí, jejich táta a babička jsou pod drobnohledem, protože lidem nikdo nevysvětlí, že tu mámu před 12 lety neutejrali...
Ze sousedního městečka znám holku, jejíž se máma oběsila, a která trpí depresemi a nezná své místo v životě - 24let a stále neví, co by chtěla dělat, střídá kluky, upíná se na podivné kamarády, dost pije...má zlaté srdce, je fajn, hezká, chytrá...., ale pořád jakoby něco hledala ve tmě...mámu???

Moc držím palce, ať to nějak přežiješ do lepších časů!!!