Krůček po krůčku

Máte úplnou pravdu, že tento stav je nemoc jako každá jiná. Taky se léčím. Sice to jsou slabé deprese a spíš mám skony k vzteku a moc velkého řešení všeho okolo, ale život mi to rozhodně moc neobohacovalo. K doktoru jsem šla, aby mi bylo líp a chtěla jsem víc pro děti. Prostě aby byla máma v pohodě. Poslední rok taky hodně moc čtu a zajímám se o osobní růst. Moc mi pomohly knihy české autorky Zdeňky Jordánové. Doporučuji titul Spratek. Přes tyto knihy jsem se začetla do knihy TAJEMSTVÍ. Úplně mi to změnilo pohled na život. Ale nic se nezmění ze dne na den. Je to dlouhá cesta. Nikdo nemá právo Vás soudit, ale nikdo nenapíše Váš příběh. Nikdo nežije Váš život a VŽDYCKY se to dá zlepšit. Myslím, že myšlenky na smrt Vás pronásledují, ale umřít nechcete. Co pak tedy chcete? Chcete ŽÍT. Chcete, protože jinak byste tady už nebyla. Zkuste z toho prosím vycházet. Zkuste si každou minutu opakovat. Chci žít, chci se zase radovat, chci aby bylo líp ... je líp a věřím tomu. Napište si to na lepící papírky a vyvěste po celém bytě. Co můžete ztratit? Zkusite to měsíc. Zkuste tím vytlačit myslenky na smrt a určitě se začne dít něco ve Váš prospěch. Moc bych si to přála a budu na Vás myslet.