Re: Jitko, to ohl. těch mladších dětí...

Na to odpovedet neumim - v praxi to tak nejak je, ale proc?

Moje vlastni deti mluvi priblizne stejne dobre jazyky, kterymi se dorozumivaji. Jeste dneska spolu tady doma mluvi cesky (i kdyz uz ted tech jazyku doma mame jeste vic), a pak reknou stejnou vec tim kterym jazykem tomu kteremu partnerovi. I do telefonu sobe navzajem odpovidaji cesky. Zrejme zvyk.

Tenhle problem mne zaujal kdysi pred davnymi lety, kdy jsem zila rok v Australii. Deti ceskych rodicu mluvily ruzne dobre cesky a nebo i vubec ne. Kdyz se mi narodila nejstarsi dcera, vzpomnela jsem si na to, jak nejmladsi dite v jedne ceske rodine dostavalo hystericke zachvaty, kdyz slyselo cestinu, valelo se po zemi a kricelo. Tedy maminka to vysvetlila timto zpusobem, kdyz jsem se ptala, proc s dcerkou nemluvi cesky a s ostatnimi ano.

Od te doby jsem zadne dite, ktere by takhle reagovalo, nepotkala, a pracovala jsem s par stovkami deti cizincu z ruznych zemi. Ale cim mladsi dite, tim horsi OBA jazyky. Hledala jsem nejake vyzkumy, proc to tak je, ale nenasla jsem nic, kde by se nekdo timhle zabyval. Moje teorie je, ze rodice si neuvedomi, ze pres to, ze mladsimu venuji plno casu, s nim mluvi min, nez s tim nejstarsim, kdyz byl jedinacek. Dite si take zvykne, ze prakticky muze michat, jak chce, ze mu doma stejne kazdy rozumi. Rodina uz ma take o neco delsi dobu "rodinny jazyk" - a to i jednojazycna, vime, kdo jsme, co potrebujeme, mame podobnou slovni zasobu a vime to i beze slov. Male deti jsou vnimave, a my zapominame, co to starsi vlastne umelo ve stejnem veku - tak nejak. Rodina se meni.

Ale postupem casu a ruznou stimulaci se to vyrovnava.

Napr. Moje nejstarsi mluvila plynne cesky a dansky ve 2 letech. Svedsky rozumela a mela urcitou slovni zasobu, ale prakticky s ni svedsky mluvili jen mi pratele. Na anglictinu casto reagovala, ale nam neprislo na mysl, ze vubec neco rozumi, nikdo s ni anglicky nemluvit a prislo nam to jako velke prekvapeni, kdyz v 5 letech pratele Holandani s ni konverzovali anglicky a mysleli, ze jsme ji anglicky cilevedome ucili.

Ale s moji maminkou, ktera umela jen cesky, mluvila konsekvente svedsky. Byla zvykla, ze cesky mluvim jen ja, nikdo jiny prece cesky neumi, tak ji "prekladala" do svedstiny ve 2 letech to, co jsme ja a ona probiraly. Ze cesky mluvi i jini lide, na to prisla o dovolene v Praze, kdyz ji bylo tak 2 a pul.

Mladsi dcera je o 2 roky mladsi. Rozmluvila se brzy, stejne jazyky a stejnym zpusobem, jako nejstarsi. Ale kdzy prijela babicka, mluvila s ni konsekvente bez problemu cesky, vubec neprosla tim stadiem jako nejstarsi. To jsem uz pracovala jako ucitelka cestiny a dcerky se mnou chodily na hodiny. Tak si proste vsimla, ze cesky mluvi i jini lide.

Takze na tvou otazku mam jen teorii - cira nahoda? Nebo neco, co si clovek neuvedomuje, a co ma na dite vliv? Coz byva priblizne podobne v kazde rodine s vice detmi?