Re: bilingvální

"Možná dvojjazyčný nebo dvoujazyčný?"

ssjc Slovník spisovného jazyka českého

dvojjazyčný, dvoujazyčný
příd.: d. nápis, text ve dvou jazycích; d. spisovatel bilingvistický; --> přísl. -jazyčně: d. označené obchody; --> podst. -jazyčnost, -i ž.: d. tiskopisů; Máchova tvůrčí d. bilingvismus

psjc Příruční slovník jazyka českého

dvojjazyčný, dvoujazyčný adj. dvěma jazyky mluvící, píšící; dvěma jazyky mluvený, psaný. Dvojjazyční, avšak s jistou předností němčiny, buďte úřadové ve smíšených okresích slezských. Čes. pol. Dvoujazyčná pozvánka na ples. D Arch. dvojsmyslný, obojetný, falešný. Proč mé ženy řečí dvojjazyčnou se dotýkáš? Krás. Fabián se dopálil; celou bytosť jeho pronikl odpor k dvojjazyčnému jeho nadřízenci. Šmil.


ssjc Slovník spisovného jazyka českého

bilingvista
-y m. (1. mn. -é)
(bilingvistka, -y ž.) kdo aktivně užívá dvou jazyků; bilingvistický [-ty-] příd. dvojjazyčný: b-é prostředí; b. spisovatel; *bilingvní příd.

scs Slovník cizích slov

bilingvní

příd. 〈l〉 odb. 1. mající dva jazyky, užívající aktivně dvou jazyků, dvojjazykový, dvojjazyčný: b. stát, prostředí ; b. mluvčí 2. vyjadřovaný, tištěný ap. dvěma jazyky: b. nápisy; b. studie ; bilingvně přísl.