Re: Re:

http://books.google.se/books?hl=sv&lr=&id=VqGpxZ9pDRgC&oi=fnd&pg=PA1&dq=bilingualism&ots=AOpemGzhde&sig=dpfO6-752UPIje-SgWqDSwZOSH8&redir_esc=y#v=onepage&q=bilingualism&f=false

Definice bilingvalismu se lisi. V zadne definici jsem behem doby, co se zajimam o vyvoj jazyka deti v bilingvalnim prostredi, nenasla, ze by se jednalo o „nekolik materstin“, ale v kostce o zvladnuti dvou az nekolika jazyku pro ruzne potreby a NA RUZNE UROVNI. (Webb uvadim na stranku, kde se to ponekud vice rozvadi.)

Deti z rodin, kde rodice mluvi stejnym jazykem, maji stejnou „materstinu“. Dalsi jazyky se uci ruznym zpusobem, preferovane na uroven „materstiny“, ale s vice mene dost rozdilnym vysledkem.

Deti z rodin, kde rodice mluvi ruznymi jazyky, take vyvijeji schopnost temi jazyky mluvit ruznym zpusobem a na ruzne urovni. Jednim obvykle mluvi lepe nez druhym (obvykle jazykem toho rodice, ktery s nimi travi nejvic casu v utlem detstvi). Pro zjednoduseni v diskuzi jsem pouzila vyraz materstina. Proste mladsi deti mohou odmitat OBE materstiny, na jakekoli urovni, a preferovat jazyk zeme, kde ziji / toho rodice, ktery z te zeme pochazi.

Diskuze je s ceskymi maminkami, ktere povazuji obvykle za svou materstinu cestinu a maji zajem, jak zde rovnez jasne vyplyva, aby se jejich deti cestinu naucily.

Tudiz ”materstinou” nazyvam jejich matersky jazyk = cestinu.