Re: Ubijejici rutina MD

Někteří rodiče na to prostě nejsou. Můj táta je taky takový, o školu se nezajímal, vždycky říkal: ty musíš vědět, co je potřeba, ty tam chodíš. Ale hodně si s námi povídal, většinou při práci a naučil nás to praktické, hodně o přírodě a to se mi v škole taky hodilo. To, že rodič dítěti nekontroluje tašku a písanky nemusí znamenat nutně lhostejnost, může to znamenat třeba důvěru, že to dítě zvládne samo. Otázky typu: ´co bylo ve škole?´ jsem nesnášela, protože tam stejně není cítit ten skutečný zájem, připadá mi, že se tak ptají, jen aby si spolnili povinnost a co řeknu je až tak nezajímalo. Moji rodiče taky nechodili rádi na sdružení rodičů. Jednou byla u nás babička, divila se, co má můj brácha tak těžkou tašku...a vysypala z ní asi dvě kila starých svačin, přitom nás za nesnězenou svačinu nikdo nebuzeroval . Bavila jsem se o tom se sourozenci, vůbec nám ten ´nezájem´ nevadil, naopak.
Já mám teď prvňáčka jsem moc ráda, že nemají žádné povinné domácí úkoly. Škola úkoly nevyžaduje, prý na všechno mají ve škole dost času, ale vymínili si to rodiče, kteří chtějí mít přehled...nebo co . Mají jenom dobrovolné, na které mají týden, udělat toho můžou tolik, kolik chtějí, tak jen připomínám, pokud si je chce dělat, aby si vybral den, kdy na to bude čas. A div se světe, dobrovolně si je dělá. Já se o to teda zajímám, protože mě to baví, ale rozhodně u nej nesedím. Ale mimoto pořád spolu mluvíme, já třeba vařím, on skládá slova z magnetických písmenek na chladničce...matematika je taky všude kolem nás...není jen na papíře. kolem nás je celý svět, o kterém se dítě musí dozvědět co nejvíc.