Re: Příklad paní Martiny

Mě se to, co se píše v článku nezdá tak nereálné, naopak. Jeden den doma neuklidím a vypadá to, jako kdybych neuklízela týden a to nevařím teplé večeře. Nejvyčerpávající je přesně ten kolotoč, každý den to samé, i když se snažím holkám vnucovat úklid, aby si aspoň po sobě uklízely, tak to jen opakuji pořád dokola, až toho mám opravdu někdy dost. Přesně jak se píše v článku, vstanu první, abych připravila oblečení a snídani, následuje rychlá sprcha, vypít kafe, uklidit po snídani, mezitím kontrolovat holky, zda si vyčistily zuby a jsou oblečené, pospíchat do školky, pak do práce, v práci uvažovat nad tím, jestli mám vše hotovo, nebo zda jsem něco nezapomněla udělat, aby nenastal průšvih a vyhazov z práce, pak rychle do školky, než ji zavřou, něco nakoupit. Po příchodu domů svačina, dát prádlo do pračky, nějaký běžný úklid, pak si sednu ke kafi a snažím se odpočívat, ale děti to nechápou a stále něco potřebují. Nevypiju si ani to kafe v klidu a už se dopere prádlo, popřípadě zapípá myčka a pokračuji dál a to až do večera, než jdou holky spát. Pak si teprve sednu - všechno je hotové - ale přemýšlím už o dalším dnu, co všechno musím stihnout doma i v práci. To ani nemluvím o dnech, kdy jdeme plavat a domů se dostáváme až v sedm večer, takže toho moc nestíhám. A to jsem zapomněla na úkoly, večerní koupání, čtení pohádek...a čas pro sebe...toho moc nemám...