Re: ....

...opravdu to neni jendoduche. Ale co v zivote je. Mirko, Vase slova muzou jen potvrdit ten fakt, proc se vsechny ty devcata, jenz se zabyvaji praci a zivotem svym a sveho partnera tak obavaji one zmeny. A tim jsme se opet vratily k tomu, proc ona divka v pribehu se obava. Kazde normalni z nas jsme se obavaly zmeny. A mnoho z nas jeste ani nevime co nas presne ceka. Vy uz jste v tom svete radosti a starosti zapojena jak vidim intenzivne. Drzim moc palce, aby Vam ten Vas mily rostak prinasel jen vesele strasti. Poznamka nic neni :-)

Jeste me tak napada, nektere zeny s ditetem pro jeho rozkosnost zapomenou na lasku k manzelovi...a to je pak zacatek konce. Doslova zblbou, zijou si jen ve svem svete, svych deti. Cili kazda z nas bychom meli mit na pameti to, ceho se vzdy bojime pred onou zmenou...ze je treba zustat hodne ve stejnem naladeni jako pred pocetim ditete. Ano prijde zmena je treba se ji prizpusobit, udelat kompromisy, ale sveho z mirou. Jinak si zabijime sve manzelske stesti a to s nami teoreticky zustava i po odletu deti do svych vlastnich hnizd. Ne vzdy, ano:-)

Stale si v duchu rikam, hlavne nezblbni :-)Jako zasadni projev onoho zblbnuti povazuji ten fakt, ze se zmeni totalne tema diskusi s partnerem - na misto koutoucovych brzd u kola :-)a globalni politicke situaci ci kulture, architekture a jine se zmeni v diskusi jen o plenach a bobku :-) To bych skutecne nechtela, to je dle meho, nemusite se mnou souhlasit konec osobnosti na jejimz rustu si clovek nejakou dobu pracuje. Vse ma sve meze.