DIRUPCE

Milá Mili, moc a moc tě zdravím! Je mi moc líto, čím vším jsi musela projít. Myslím na tebe...však ty víš jak.

Dirupce mě samotnou zajímá. Dělali mi ji totiž sedmkrát, u všech porodů. Prý to bylo nutné. Nikdo se mě na souhlas neptal, prostě doktor přišel a řekl, teď uděláme dirupci a bylo to. Nebyla jsem schopná o tom diskutovat. Ani mě nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Příjemné to opravdu nebylo. Prý to bylo nutné, až u posledního porodu jsem měla pouze dvě PA bez doktora a ty mi to vysvětlily. Ten vak blan byl příliš pevný. Snažily se, aby vše bylo pokud možno bez zbytečných zásahů zvenčí, i když porod byl vyvolávaný, kvůli pozdní gestóze. Tu dirupci udělat musely, moc se mi omlouvaly. Díky nim jsem porodila bez komplikací, nebyla jsem ani nastřižená. Byly skvělé.
Na stránkách www.normalniporod.cz jsem našla toto:


"Protržení vaku blan

Plodový vak obvykle spontánně praskne ke konci první doby porodní. S příchodem partogramu v 70tých letech a myšlenky „aktivního vedení porodu“ se však dirupce vaku blan stala běžnou praxí. Tento postup byl považován za užitečný způsob, jak „celou věc popohnat“, s možností ověřit si barvu plodové vody a umožnit aplikaci elektrod na temeno hlavy plodu.

Dirupce však často vede k bolestivějším a vyčerpávajícím stahům. Stále více žen si tedy tento zásah nepřeje a samy porodní asistentky se zamýšlejí nad prospěšností tohoto postupu a podněcují tak další výzkum.

Fakta a domněnky

Z některých výzkumů vyplývá, že ač může umělé protržení vaku blan zkrátit délku porodu, je s ním spojen zvýšený distres plodu, pravděpodobnost císařského řezu a větší potřeba analgezie.

Další zjištění poukazují na fyziologickou prospěšnost intaktních plodových obalů, které působí jako ochranná bariéra kolem hlavičky dítěte při intenzivních stazích. Plodový vak vystupující z dělohy vytváří rovnoměrný tlak na děložní hrdlo a napomáhá tak jeho otevírání. Tento proces může být stejně účinný jako v případě stimulace a otevírání branky hlavičkou dítěte, je však daleko šetrnější. Zejména pak může pomoci v případě deflektované hlavičky dítěte.

Na základě rozsáhlého šetření dospěla organizace National Childbirth Trust ke zjištění, že převážná většina žen shledala porod po provedené amniotomii náročnějším a připadalo jim, že jeho fyziologie byla narušena. Naštěstí praxe provádění dirupce vaku blan bez vědomí ženy ustoupila nezbytnosti informovaného souhlasu. Ale i když víme, že nyní můžeme požádat rodičku o souhlas, musíme se ujistit, že si dosah tohoto zákroku skutečně uvědomuje. Toto je třeba začít vyjasňovat již v průběhu těhotenství. Také je zapotřebí, abychom si byly jisté, že protržení vaku blan je vedeno podloženými klinickými důvody.

Dirupce vaku blan vás nejen zavazuje k vybavení dítěte v určitém časovém limitu, ale vystavuje dítě i matku zvýšenému riziku infekce. Tento zákrok může zapříčinit zvýšenou bolestivost a v některých případech dokonce způsobit, že porod se neobejde bez analgezie, což dále zvyšuje pravděpodobnost dalších intervencí. V konečném důsledku může ovlivnit psychickou pohodu matky a zpomalit u ní rozvoj mateřského citu.

Rutinní amniotomie by tedy neměla být považována za součást normálního porodu.

Praktické tipy

- Zeptejte se samy sebe: Je protržení vaku blan v tomto případě nezbytné? – jaké jste zaznamenala klinické důvody, které tento postup ospravedlňují? Nemějte nástroje pro provádění dirupce běžně po ruce.
- Učte se pozorováním – sledujte charakter porodu a způsob, jakým jej rodička zvládá. V jakém stavu je dítě? Narodilo se s porodním nádorem nebo se mu vytvořil kefalhematom?
- Má vaše organizace pokyny a doporučení ohledně provádění dirupce vaku blan? – je-li tomu tak, čím zájmům tento zákrok slouží? Máte pocit, že by se k němu dalo přistupovat vhodnějším způsobem? Sdělte svůj pohled na věc těm, kdo pokyny sestavují. Také je užitečné vést si přehled provedených dirupcí (osobní, v rámci týmu či oddělení), abyste mohli porovnat počet žen, které porodily normálně, bez umělého protržení plodového vaku."