"Podrzela" jsem si primare a neco poslechl!

Ahoj Mili, muj zbabrany porod jsem "rozdychavavala" jeste 15 mesicu potom.
(zvonem, porod 4 dny po prasknuti vaku, roztrzeni hraze IV. stupne, manualni oddeleni placenty a tak...)

Moc mi pomohlo, ze jsem asi po pul roce vyjednala termin u sefa te porodnice a rekla: "Ja si musim postezovat."
On na to: "tak povidejte."
A ja s nim prosla porodni protokol (co ho psala PA) a skoro u vsech bodu se ptala:
"proc to muselo byt?" a "Nebylo by mozno a lepsi udelat tohle?"

Ve spouste veci (skoro vsude!) mi dal za pravdu!!!!
Na konec rika:
"A dekuji Vam za tu odvahu, o tom vsem takhle otevrene se mnou mluvit. Stava se malokdy, ze mame tuhle zpetnou vazbu!"

Posledni impuls k memu rozhodnuti si postezovat jsem dostala od me gynekolozky: v propustni zprave z nemocnice stalo v souvislosti s pripravou cisaraku "nekooperativni tehotna".
Moje doktorka to nazvala "neadekvatni" a "nestydatost"!
Rodicka neni v pozici aby "KOOPEROVALA" - ona ma bolesti, je vysilena a doktori se o ni maji starat a ji pomoci. "Kooperuje" se na stejne urovni - a ta tady neni!!!

Ten sef ma zodpovednost za svoje oddeleni a lekare a spravnej sef se stara, aby se vse zlepsovalo. A jak jinak, nez z chyb se ucit?
Co u Vas? - ten sef!?

Zkuste to, sefove jsou i schopny lidi...

Drzim palecky se vsim!
Jana

PS: Ono se mi to stalo v Nemecku (Bensberg), na te nejlepsi "alternativni" klinice... Takze i takhle...