Mili,

na tvoje otázky by ti asi nejspíš odpověděl nějaký zdravotník, takhle po internetu se můžeme jen dohadovat (i když teda chování doktora považuju za hulvátství).

Mám za sebou podobný porod, tak zkusím napsat, co se dělo s námi - pro srovnání.

Ve 40+2 na kontrole dr. nenašla na utz dostatek plodové vody. Řekla mi, že to může znamenat, že placenta už nefunguje tak jak má a protože je mimčo dopečené, mám se hlásit v porodnici na vyvolání. Vesele jsem jí oznámila, ať mě teda v porodnici objedná na druhou dopoledne - že si zajedu domů, počkám na manžela z práce a přijedeme společně. Trochu na mě koukala a pak prej že jsem asi nerozuměla, ale že mám jet do porodnice OKAMŽITĚ. Tak jsem jela (je to asi deset minut od ordinace - domů to mám skoro 50km).
V nemocnici o mě věděli, neměli volný ani jeden ze sedmi porodních sálů, tak mě ve vyšetřovně píchli na monitor. Pak přišla dr s tím, že miminko nemá v pořádku ozvy, že to může být "šum" monitoru, ale že by raději opravdu začali porod.
Dostala jsem porodní pokoj, kapačky oxytocinu a bylo mi navrhnuto píchnutí plodovky - s tím, že stav plodové vody nám ujasní jak moc v tísni mimi je a dále bude možné malé dát sondu rovnou na tělíčko, aby se vidělo, jak je to s těmi nepravidelnými ozvy. S tím jsem souhlasila. Plodovka byla čistá, takže se pokračovalo v porodu relativně v klidu.
Někdy odpoledne jsem byla otevřená, měla jsem tlačit, ale malá nešla ven - měla šňůru dvakrát kolem krku. Dr. se snažila šňůru uvolnit, ale nešlo to. řekla, že mi dává hodinu na vytlačení, a pak uvidíme. Co by se vidělo nevím, protože začaly prudce klesat ozvy a malá šla nakonec vakuovým extraktorem. Dodnes mám před očima dr. jak točí tmavě modrým miminem kolem dokola, aby ho vymotala ze šňůry Manžel tvrdí, že napřed stříhala šňůru, pak vymotávala - já nevím. Do toho vrazila na pokoj četa z NICU (novorozenecká JIP), ale jak rychle přišli, tak zase odešli a já dostala malou do náruče. Po 24 hodinách jsme šly domů. Dneska je jí 34 měsíců, myslím, že ten dobrodružný vstup do světa je bez následků.

Myslím, že v některých situacích je ta dirupce "užitečná" - mě to v našem případě přišlo logické. Domnívám se, že Lisa se chtěla narodit už před tím (dva dny před vyvoláním jsme byli v porodnici, ale pětiminutové kontrakce nakonec ustaly a my šli zase domů; když se narodila, měla čtyři kila a přerostlé nehty zatočené kolem prstíčků), ale že se jí to nedařilo kvůli té šňůře kolem krku - něco si asi domotala jak rotovala k porodu, ale ta šňůra bylo to, co jí bránilo dostat se ven - a holt potřebovala pomoc. Díky sondě na tělíčku se jí té pomoci dostalo v té chvíli, kdy to BYLO potřeba - ne dřív, ale ani o vzácné minuty později....