dirupci nikdy více

Při porodu, který do té doby postupoval dobře, lékařka trvala na tom, že mi musí protrhnout vak blan, protože jsem přenášela, měla spoustu argumentů, nakonec jsem jí podlehla, přestože jsem původně byla rozhodnutá tento zákrok odmítnout. Stále toho však lituji, protože po provedení zákroku se porod téměř zastavil, měla jsem nadále silné kontrakce, hrdlo děložní se však téměř přestalo otevírat. Dcera se tak narodila za více než 9 hodin po provedení dirupce. Hypoxická, s adnátní infekcí, musela být 3 dny v inkubátoru kvůli špatné saturaci. BYlo to strašné. Když si vzpomenu, jak mi ta lékařka tvrdila, že pokud ten zákrok odmítnu, ohrožuji zdraví a život svého dítěte....je mi do breku. Protože jsem si jistá, že všechno se tak zkomplikovalo právě kvůli té dirupci. Jak je to zdravotnictví postavené na hlavu. Četla jsem kniku Michela Odenta Znovuzrozený porod. Všem doporučuju.
Rozumím tedy tomu, co píšete, když Vám přijde, že to všechno, co se stalo Vašemu chlapečkovi, možná bylo zbytečné. Také to tak cítím.
Myslím, že bylo méně ohrožující nechat Vás chodit ještě nějaký čas s těhotenskou cukrovkou, nežli "vypudit" násilně ven dítě, pro které to byl evidentně obrovský šok.
Jen chci připsat, že jsem sama lékařka a rozhodně se nepovažuji zaz nějakou superalternativní rodičku.