Rozhodli jsme se s mužem používat látkové pleny, jak z ekonomických tak ekologických důvodů. Když se o tom občas zmíním před přáteli nebo příbuznými, dívají se na mě trochu nevěřícně (lépe řečeno, jako na exota).
Brzy jsem však našla argumenty, které je uspokojily - zejména tu větší část z nich, uvažující ekonomicky. Nemyslím si, že přesvědčím všechny budoucí maminky, aby to dělaly stejně jako já, ale třeba se z následujícího textu alespoň ujistí, že to jde, a ani to není nijak náročné.
Ekonomická stránka věci asi každého zajímá na prvním místě. Nuže: prvotní náklady na textilní pleny jsou asi 1200 Kč (60 plen). Pleny se dají také zdědit: polovinu jsme jich zdědili, a i když je to na nich trošku vidět, svou funkci plní úplně stejně jako ty nové.
Praní plen v automatické pračce není problém, není nutné žádné vyváření, čehož se většina maminek bojí. Stačí předtím několik hodin namáčet, a prát v cyklu bavlna na 90 nebo i 80 stupňů. Při plné pračce o náplni 5kg (cca 30 plen) mě vyjde jedno praní na 22 Kč. Počítám do toho celkovou spotřebu vody (asi 70 litrů, tj. 3Kč), spotřebu elektřiny (v našem případě 1,3 KWh= 5,044 Kč) a nakonec největší položku - spotřebu pracího koncentrátu a aviváže, což je dohromady po zaokrouhlení 14Kč.
Podotýkám, že po předchozích negativních zkušenostech s prášky používám tekutý prací koncentrát, takže ještě peru relativně draze. Samozřejmě je to koncentrát určený pro kojenecké prádlo a aby měla ekologická dušička klid, s minimálním podílem fosfátů (jak jistě víte, fosfáty z pracích prášků spolu se zbytky hnojiv ze zemědělství způsobují vodní květ v rybnících).
Elektřina se spotřebovává i při žehlení, což musíme připočíst: vyžehlit jednu várku plen z pračky vyjde přibližně na 4 koruny, a to ještě nežehlíme nějak rychle. Podle našich babiček se navíc má žehlit do tří měsíců věku dítěte, pak stačí plenky skládat.
Když to vše sečtu, vychází jedna várka plen na 26 Kč. První 3 měsíce miminko hodně kaká a čurá a v počurané plínce se mu moc nelíbí, takže je nutné ho přebalovat celkem často (zvláště ze začátku, kdy má hodně citlivou pokožku, takže se člověk bojí, aby nedošlo k opruzení). V tu dobu jsem prala obden, tj. 15 dní v měsíci x 26= 390 Kč. V šesti měsících, kolik je miminku nyní, peru jednou za tři dny, tj. 10x26=260 Kč. Navíc, jak jsem objevila později, pročurané plenky je možné hodit na šňůru, čímž se do namáčecího kbelíku vejde víc prokakaných. Těm pak stačí jednou za čas vyměnit vodu.
Nevím úplně přesně, jakou spotřebu jednorázových plenek miminka mají, určitě je to individuální. Ale i kdyby to byly jen čtyři za den, což je asi spíš mírnější odhad, tak kvalitnější (nejen podle spotřebitelských testů) plenky jako Fixies, Pampers nebo Huggies pokud vím stojí kolem 5-7 Kč za kus, takže to máme 600-840 Kč za měsíc. Naši známí, kteří používali jen papírové pleny, mluvili zpočátku dokonce o 1500 Kč za měsíc.
Jen sedm spláchnutí
Při sporu o to, jestli jsou hadrové pleny ekologičtější než papírové, většinou odpůrci textilních plen argumentují spotřebou vody a elektřiny. Tak tedy pro srovnání: na jedno praní nová automatická pračka spotřebuje 70 litrů vody, což je pouhých 7 spláchnutí záchodu nebo - pokud se koupete - ani z poloviny plná vana. Navíc se používá voda studená, kterou si pračka sama ohřeje, což je efektivnější.
A co se týče elektřiny, stejně jako spotřebuje pračka a žehlička, "pročučíme" tupým zíráním na televizi, což je oblíbený koníček unavených matek, které po večerech většinou na nic jiného už nemají sílu. Pokud bychom se dívaly 4 hodiny denně a měly televizi s příkonem 70 Wattů, spotřebu pračky prokoukáme za čtyři dny. Navíc na výrobu buničiny do papírových plen se spotřebuje mnohem více elektřiny než na vyprání plen textilních.
Ještě vězte, že jak tvrdí ekologické sdružení ROSA, "papírová" plenka se na skládce rozkládá stovky let, nejen kvůli podílu plastových částí, ale hlavně kvůli gelu uvnitř, určeném pro vstřebávání moči. V případě skládkování i spalování papírové plenky se uvolňují skleníkové plyny, které podle všech dosavadních poznatků způsobují globální změny klimatu. Podle výpočtů jednoho novopečeného tatínka se v České Republice spotřebuje 850 000 kusů papírových plen za jeden den (!), což představuje 255 tun hmoty. Ve Velké Británii tvoří papírové pleny dokonce 4 procenta komunálního odpadu.
Slyšela jsem od svých známých také argument, že dítěti v bavlněných plenách kakání proteče, pak má špinavé oblečení a musí se stále převlékat. Ano, ze začátku se to stává, protože stolička není moc hustá, ale není to tak hrozné. Pokud používáte světlé prádlo, můžete ho namočit spolu s plenami a s nimi také dát vyprat, alespoň nemusíte prát po dvou kilech, což je také nešetrné. A pokud na to spěcháte, není nic rychlejšího (a ekologičtějšího) než vyprat dítěti košilku či dupačky v ruce, jen klasickým pracím mýdlem.
Jiný argument byl zdravotní - mohu vás uklidnit, že při používání krému či tekutého pudru je riziko opruzení naprosto stejné jako u plen papírových. (Slyšela jsem, že některé děti jsou dokonce na papírové pleny alergické.)
Děti v látkových plenkách se ke všemu naučí dříve na nočníček, to je prokázané. Z čehož vyplývá, že vlastně ušetříte hned dvakrát.
A že nerady žehlíte? Také jsem si to před porodem říkala, ale pak jsem zjistila, že pro svoje miminko to ráda udělám. Když sem tam také pomůže žehlit babička nebo manžel, jako se to poštěstilo mně, pak už si můžete užívat mateřství všemi smysly.
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.