Že to Angličané myslí s ochranou dětí skutečně vážně, jsme poznali po našem příjezdu do Velké Británie brzy.
Přesvědčil nás o tom i pan ředitel Církevní školy pro starší žáky v Rickmansworth na severním okraji Londýna. Na veřejném vystoupení pro rodiče nových dvanáctiletých studentů vyhlásil tři hlavní cíle školy. Přál si, aby děti byly šťastné, aby co nejvíce rozvíjely své možnosti a aby byly v bezpečném prostředí. Tehdy mě nejvíce zaujal bod první, protože štěstí není nikdy dost, teprve později jsem ocenila i ten poslední. Bezpečnost. Když se člověk necítí ohrožen, lépe se mu dýchá, není pod stresem a podává lepší výkon, dospělý, dospívající i malé dítě. A to nemluvím rovnou o střelných zbraních, které se objevují v Americe. Protože americké školství je naprosto jiná kapitola. Mám na mysli vnější opatření, dodržování společných dlouhodobých pravidel, ale též vnitřní svobodu, pocit zodpovědnosti k sobě i ostatním. Starost rodičů i školy, aby dítě skutečně ŽILO v bezpečí.
Například cesta do školy. Od nejmenších až po jedenáctileté mají děti každý den doprovod rodičů, au-pair nebo chůvy, po cestě tam i zpátky. A dítě se předává zase dospělé osobě ráno i odpoledne. Ti starší pro přepravu do vzdálenějších secondery school využívají školní autobusy, které vlastní sama škola nebo je provozuje místní firma. Často jich k jedné škole denně míří několik z různých stran, ale dospělí kromě učitelů do něj nemají přístup. Pokud jedou malé děti se školou na výlet, mají bezpečnostní pásy na všech sedadlech. Někdy může být péče o bezpečí až kuriózní.
Když odjížděl náš syn na místní skautský tábor, potěšilo nás, že na každé dvě děti je jeden dospělý jako doprovod. Zaujalo nás, že jsme předem dostali k odsouhlasení podrobný program a speciální souhlas pro pohyb skautů na umělé stěně. Také vaření na otevřeném ohni chybělo. Ale to možná proto, že je v Anglii už velmi málo lesů a dřevo poměrně vzácné. Přesto dětský nůž, naše známá kudlička-rybička, zabavený synovi na začátku tábora, aby se náhodu někomu něco nestalo, nás tehdy rozesmál. Vždyť v Čechách kluci s sebou nejen vozili od první třídy sekery, pily a nože, ale celý tábor také postavili, připravili a posléze i zbourali. Anglické děti jsou připravovány pro život jinak. Sir Robert Badden-Powell, zakladatel světového skautingu by se asi divil…
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.