Z pěti dnešních malých Evropánků má jeden skoro jisté, že stráví dětství urputným škrabáním a každodenním promazáváním.
Přestože je péče o děti stále kvalitnější, výskyt atopické dermatitidy vzrostl za posledních padesát let nejméně čtyřnásobně! Co děláme špatně?
Atopický ekzém, zánětlivé a svědivé kožní onemocnění, dokáže děti i jejich rodiče pořádně potrápit. Nejčastěji se objevuje hned v prvních měsících po narození. Kojenecká forma ekzému se nejdříve „vyrazí“ na tvářičkách a na čele, odtud se rozšíří na trup a ručky, až pokryje většinu povrchu těla. Vyrážka je doprovázená nesnesitelným svěděním, děti jsou neklidné, hodně pláčou a špatně spí. Jakékoli další narušení imunity (očkování, infekční onemocnění, prořezávání zoubků apod.) jejich stav ještě zhoršuje.
Příčina vzniku atopického ekzému není dosud zcela jasná. Jde o složitou souhru genetických, biochemických, ale i psychologických a klimatických okolností. Proč je ho ale čím dál víc?
„Nebyly to dětské geny, které prošly takovou změnou, změnilo se naše prostředí,“ řekl na odborném kongresu, který se konal v Praze, významný britský dermatolog, profesor Michael J. Cork. K vnějším vlivům patří nejen kvalita vody a ovzduší, ale také skladba stravy (alergizující cizokrajné ovoce) a životní styl (používání agresivních pracích prostředků a jednorázových plenek). Žijeme v městech, kde přicházíme minimálně do kontaktu s přírodou, současně na nás ale působí alergeny z městského plevele na neudržovaných místech.
Do jisté míry ano. Základní dispozice jsou sice dány geneticky, propuknutí nemoci ale výrazně ovlivňuje péče v prvních měsících života. Odborníci doporučují pečlivě vybírat prací prostředek, nepoužívat aviváž, pračku nepřeplňovat a dvakrát máchat (před druhým mácháním přidat lžíci octa). Pozor na jednorázové pleny - vzhledem k jejich ceně je někdy rodiče nevyměňují tak často, jak by bylo zapotřebí. „Spouštěčem“ nemoci může být časté pocení (oblékejte děti přiměřeně!), kontakt s chlorovanou vodou (plavání miminek je oblíbené, ale chlorovaná voda škodí), hrubé nebo syntetické materiály na oblečení nebo hračkách, ale také soužití s kuřákem. „S dědičností je to podobné, jako byste předali novorozenci nezapálenou svíčku,“ říká vedoucí lékařka dětského kožního oddělení z pražské nemocnice Motol Štěpánka Čapková. „Může zůstat neškodně ležet na půdě, ale může se také rozhořet.“
Není to pravda. Nové poznatky prof. Corka potvrzují, že samotná voda neodstraní mastné zbytky nečistot, navíc má vyšší pH než pokožka, což vyvolává její vysoušení. Riziko „prolomení“ ochranné funkce kůže představuje i tvrdá voda s vysokým obsahem minerálů. Speciální dětské koupelové oleje naopak vytvoří na pokožce ochranný film.
„Olivový olej je výborný do jídla, ale ne na tělo,“ zlobí se přední český dermatolog prof. Petr Arenberger. Proniká totiž podle něj příliš hluboko do pokožky a tím narušuje její ochrannou bariéru. To je koneckonců i důvod, proč je olivový olej tak dobře stravitelný: výborně proniká střevní stěnou.
Konzervanty ale chrání výrobky před množením plísní a bakterií a zvyšují tak dlouhodobě jejich bezpečnost. Pro obzvláště starostlivé rodiče prof. Cork dodává: „Koncentrace konzervantů v produktech s kontrolovaným složením pro děti je tak nízká, že byste museli dítě umýt 50 miliónkrát za den, aby to bylo nebezpečné.
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.
Skok
